Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to meet formal requirements and lack of mandatory lawyer representation.
Cechia (CZ)
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court rejected the applicant's constitutional complaint because it failed to satisfy the formal requirements mandated by the Constitutional Court Act. The applicant was not represented by a lawyer, violating mandatory representation rules, and had previously ignored warnings about these procedural defects. Consequently, the court dismissed the request without a merits review, citing the applicant's established knowledge of the necessary procedural steps.
Regesto Legislator
Generato dall'IALaw No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court; Law No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court: A constitutional complaint must meet statutory formalities and require mandatory lawyer representation; failure to comply results in dismissal without merits review.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Davidem Uhlířem o ústavní stížnosti stěžovatelky Aleny Houžvičkové, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. ledna 2016 č. j. 4 As 1/2016-27 a usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci ze dne 11. prosince 2015 č. j. 59 Af 18/2015-36, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Ústavnímu soudu byla dne 26. dubna 2016 doručena ústavní stížnost stěžovatelky, ve které se domáhala zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí a "odstranění povinného právního zastoupení advokátem při podání dovolání, kasační i ústavní stížnosti i jejich zpoplatnění soudními poplatky".
2. Ústavní soud před tím, než přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti, zkoumá, zda ústavní stížnost splňuje požadované náležitosti a zda jsou dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. V předmětné věci ústavní stížnost stěžovatelky náležitosti tohoto zákona nesplňovala. Stěžovatelka především není pro řízení před Ústavním soudem zastoupena advokátem (§ 34, § 72, § 30, § 31 zákona o Ústavním soudu).
3. Z dalších řízení o ústavních stížnostech, jež stěžovatelka u Ústavního soudu vedla (srov. usnesení
sp. zn. IV. ÚS 1188/16
,
IV. ÚS 1061/16
,
III. ÚS 3469/15
), se podává, že tento postup (jímž ignoruje povinné zastoupení advokátem a formální náležitosti ústavní stížnosti) volí opakovaně, přestože byla opakovaně a prokazatelně o existenci vad poučena, a rovněž tak o ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
4. Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, jestliže navrhovatel neodstranil vady ve lhůtě k tomu určené. Lze-li však vycházet ze spolehlivého předpokladu, že již dříve poskytnuté informace byly stěžovatelce objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu, že se na Ústavní soud (s ústavní stížností) nelze obracet jinak, než řádným podáním a v zastoupení advokátem, za daného stavu věci lze dovodit její informovanost, pročež nové poučování by bylo formalistické a neefektivní.
5. I v této věci se tudíž Ústavní soud uchýlil k užití ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 17. května 2016
David Uhlíř v. r.
soudce zpravodaj