Constitutional complaint dismissed for failure to submit full power of attorney and copy of final decision.

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Zemánkem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků o ústavní stížnosti stěžovatelů 1) T. R., 2) nezl. T. R. 3) nezl. B. R. a 4) H. R., zastoupené Mgr. Ing. Daliborem Rakoušem, advokátem, se sídlem Wenzigova 1004/14, Praha 2, proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 sp. zn. 0 P 35/2012 (datum neuvedeno) a proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. 7. 2015, sp. zn. 28 Co 242/2015, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 22. 11. 2015 napadli stěžovatelé v záhlaví uvedená rozhodnutí.

Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje formální náležitosti předpokládané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

Ústavní stížnost doručená Ústavnímu soudu dne 22. 11. 2015 nesplňovala formální náležitosti návrhu ve smyslu zákona o Ústavním soudu, neboť k ní především nebyla přiložena plná moc advokáta k zastupování stěžovatelů před Ústavním soudem (§ 30 a § 31 zákona o Ústavním soudu), ani kopie rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně práva (§ 72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu). Dne 22. 12. 2015 byla Ústavnímu soudu doručena plná moc ze dne 30. 11. 2015 udělená pouze čtvrtou stěžovatelkou Mgr. Ing. Rakoušovi k zastupování před Ústavním soudem.

Výzvou ze dne 6. 1. 2016, doručenou dne 12. 1. 2016, byl Mgr. Ing. Dalibor Rakouš upozorněn na přetrvávající nedostatky návrhu, k jejichž odstranění byla stanovena lhůta deseti dnů od doručení výzvy. Zároveň tato výzva obsahovala poučení, že v případě neodstranění vytknutých nedostatků ve stanovené lhůtě bude ústavní stížnost podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnuta. Plnou moc udělenou stěžovatelem č. 1 ani kopii napadeného rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně práva stěžovatelů však Ústavní soud do dnešního dne neobdržel, přičemž stěžovatelé, ani jejich právní zástupce, o prodloužení lhůty k odstranění vad nepožádali.

Z několika desítek dalších řízení o ústavních stížnostech, které stěžovatelé vedli a vedou, lze přitom zjistit, že vadný procesní postup volí opakovaně, ačkoli byli Ústavním soudem mnohokrát poučeni, jaké náležitosti vyžaduje zákon o Ústavním soudu pro řádné podání ústavní stížnosti a opakovaně byli (často bezvýsledně) vyzýváni k odstranění vad svých podání (blíže viz např. rozhodnutí ve věci pod

sp. zn. IV. ÚS 588/14

,

II. ÚS 492/15

,

III. ÚS 1059/15

,

IV. ÚS 1520/15

,

III. ÚS 1521/15

,

IV. ÚS 1522/15

,

III. ÚS 2028/15

,

III. ÚS 2029/15

,

IV. ÚS 2030/15

,

III. ÚS 2031/15

,

II. ÚS 2032/15

, a mnohá další; všechna rozhodnutí Ústavního soudu dostupná na http://nalus.usoud.cz). Nejméně v deseti případech, v nichž byla ústavní stížnost odmítnuta pro zjevnou neopodstatněnost nebo pro neodstraněné vady podání, byli navíc tito stěžovatelé zastupováni stejným advokátem jako v tomto řízení, který byl již v minulosti taktéž opakovaně poučen o nezbytných náležitostech ústavní stížnosti.

Je tedy třeba konstatovat, že stěžovatelé, ač zastoupeni advokátem, jako právním zástupcem, od něhož se očekává, že bude k Ústavnímu soudu přistupovat profesionálně a předkládat mu pouze kvalifikovaná podání, a navzdory stěžovatelům (jakož i jejich právnímu zástupci) v minulosti opakovaně poskytnutému poučení, vytknuté vady podání do dnešního dne neodstranili. To platí tím spíše, že stěžovatelé ve svém návrhu požadovali přednostní projednání své právní věci.

Ústavnímu soudu pro výše uvedené nezbylo než postupovat podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a z důvodu nenaplnění formálních podmínek pro podání ústavní stížnosti návrh stěžovatelů soudcem zpravodajem mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítnout (obdobně z poslední doby např. také usnesení

sp. zn. IV. ÚS 3408/15

ze dne 14. 1. 2016, či usnesení

sp. zn. II. ÚS 3417/15

ze dne 21. 1. 2016).

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 2. února 2016

Jiří Zemánek, v. r.

soudce zpravodaj