Constitutional Court dismisses constitutional complaint as filed by a person clearly unauthorized under the Constitutional Court Act.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by a court execution officer against numerous regional court decisions and his own rulings. The applicant argued these acts violated fundamental rights and constituted an unlawful state interference, but the Court found the filing procedurally barred. The Court determined the applicant was clearly unauthorized to file such complaints based on his history of unsuccessful attempts and the specific statutory restrictions on standing.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu; Ústavní stížnost podaná osobou zjevně neoprávněnou se odmítá, pokud již byly podobné stížnosti stěžovatele neúspěšně projednány.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Ludvíka Davida, soudkyně Kateřiny Šimáčkové a soudce zpravodaje Davida Uhlíře o ústavní stížnosti stěžovatele Mgr• Kamila Brančíka, soudního exekutora Exekutorského úřadu Hodonín, se sídlem v Hodoníně, Sadová 15, zastoupeného JUDr. Jaromírem Josefem, advokátem se sídlem v Hodoníně, Velkomoravská 378/1, proti usnesením Krajského soudu v Brně č. j. 12 Co 9/2014, č. j. 12 Co 1111/2013, č. j. 12 Co 1110/2013, č. j. 12 Co 1109/2013, č. j. 12 Co 1098/2013, č. j. 12 Co 1097/2013, č. j. 12 Co 1093/2013, č. j. 12 Co 1089/2013, č. j. 12 Co 1069/2013 ze dne 29.
října 2014, č. j. 12 Co 245/2014, č. j. 12 Co 246/2014, č. j. 12 Co 247/2014 ze dne 30. října 2014, č. j. 12 Co 248/2014, č. j. 12 Co 249/2014, č. j. 12 Co 250/2014 ze dne 31. října 2014, č. j. 12 Co 259/2014, č. j. 12 Co 406/2014, č. j. 12 Co 405/2014, č. j. 12 Co 403/2014, č. j. 12 Co 404/2014, č. j. 12 Co 269/2014, č. j. 12 Co 267/2014, č. j. 12 Co 268/2014, č. j. 12 Co 264/2014, č. j. 12 Co 262/2014 ze dne 3. listopadu 2014, č. j. 12 Co 402/2013, č. j. 12 Co 401/2013, č. j. 12 Co 400/2013 ze dne 25. listopadu 2014, č. j. 12 Co 397/2014, č. j. 12 Co 398/2014, č. j. 12 Co 399/2014 ze dne 26. listopadu 2014, č. j. 12 Co 414/2014, č. j. 12 Co 551/2014, č. j. 12 Co 542/2014, č. j. 12 Co 548/2014, č. j. 12 Co 545/2014, č. j. 12 Co 539/2014, č. j. 12 Co 441/2014, č. j. 12 Co 442/2014, č. j. 12 Co 440/2014, č. j. 12 Co 439/2014, č. j. 12 Co 416/2014 ze dne 1. prosince 2014, č. j. 12 Co 270/2014, č. j. 12 Co 271/2014, č. j. 12 Co 265/2014, č. j. 12 Co 266/2014, č. j. 12 Co 261/2014, č. j. 12 Co 263/2014, č. j. 12 Co 260/2014, č. j. 12 Co 258/2014, č. j. 12 Co 256/2014, č. j. 12 Co 244/2014 ze dne 10. prosince 2014, a výrokům II usnesení Mgr.
Kamila Brančíka, soudního exekutora Exekutorského úřadu Hodonín č. j. 007 EX 848/13-4, č. j. 007 EX 850/13-4, č. j. 007 EX 809/13-4 ze dne 28. listopadu 2013, č. j. 007 EX 957/13-4 ze dne 29. listopadu 2013, č. j. 007 EX 846/13-5, č. j. 007 EX 954/13-5 ze dne 3. prosince 2013, č. j. 007 EX 953/13-8, č. j. 007 EX 955/13-8, č. j. 007 EX 956/13-7 ze dne 16. prosince 2013, č. j. 007 EX 5953/13-4, č. j. 007 EX 5951/13-4, č. j. 007 EX 5963/13-4, č. j. 007 EX 5965/13-4, č. j. 007 EX 5949/13-4, č. j. 007 EX 5964/13-4, č. j. 007 EX 5952/13-4 ze dne 16. března 2014 č. j. 007 EX 5986/13-4, č. j. 007 EX 5988/13-4, č. j. 007 EX 5987/13-4, č. j. 007 EX 5980/13-4, č. j. 007 EX 5991/13-4, č. j. 007 EX 5977/13-4, č. j. 007 EX 5993/13-4, č. j. 007 EX 5989/13-4, č. j. 007 EX 5979/13-4, č. j. 007 EX 5981/13-4, č. j. 007 EX 6001/13-4, č. j. 007 EX 6000/13-4, č. j. 007 EX 5976/13-4 ze dne 17. dubna 2014, č. j. 007 EX 6004/13-4, č. j. 007 EX 6002/13-4 ze dne 18. dubna 2014, č. j. 007 EX 2883/14-4, č. j. 007 EX 2882/14-4, č. j. 007 EX 2881/14-4, č. j. 007 EX 2864/14-4 ze dne 13.
června 2014, č. j. 007 EX 2874/14-4, č. j. 007 EX 2866/14-4, č. j. 007 EX 2865/14-4, č. j. 007 EX 2869/14-4 ze dne 16. června 2014, č. j. 007 EX 2937/14-4 ze dne 17. června 2014, č. j. 007 EX 2942/14-4, č. j. 007 EX 2919/14-4, č. j. 007 EX 2936/14-4 ze dne 18. června 2014, č. j. 007 EX 2932/14-4, č. j. 007 EX 2913/14-5 ze dne 19. června 2014, č. j. 007 EX 2858/14-4, č. j. 007 EX 2855/14-4 ze dne 1. července 2014, č. j. 007 EX 2871/14-4 ze dne 31. července 2014, č. j. 007 EX 3959/14-4 ze dne 26. srpna 2014, č. j. 007 EX 3971/14-4 ze dne 28. srpna 2014, č. j. 007 EX 3979/14-4, č. j. 007 EX 3967/14-4 ze dne 4. září 2014, ve spojení s návrhem na zrušení ustanovení čl.
II bod 4 zákona č. 396/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, takto:
Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.
Odůvodnění:
1. Stěžovatel se ústavní stížností domáhal, aby Ústavní soud zrušil v záhlaví uvedená rozhodnutí Krajského soudu v Brně a usnesení, která vydal jako soudní exekutor podle bodu 4 čl. II zákona č. 396/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Proti těmto rozhodnutím brojil pro jejich rozpor s čl. 36 odst. 1, a též čl. 1, čl. 2 odst. 2 a 3, čl. 3 odst. 1, čl. 4, čl. 9 odst. 1, čl. 11 odst. 1 a 4 a čl. 26 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), čl. 1 odst. 1, čl. 2 odst. 3 a 4, čl. 90 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava"), čl. 4 odst. 2 a čl. 14 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva").
2. Napadená rozhodnutí stěžovatel považoval za jiný zásah státní moci podle § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Ústavní stížnost spojil s návrhem na zrušení bodu 4 čl. II zákona č. 396/2012 Sb., který považoval za rozporný s čl. 1 odst. 1, čl. 2 odst. 3 Ústavy, čl. 1, čl. 2 odst. 2, čl. 3 odst. 1, čl. 4, čl. 9 odst. 1, čl. 11 odst. 1 a 4 Listiny a čl. 8 odst. 3 a čl. 26 Úmluvy.
3. Ústavní soud nejprve posoudil, zda jsou splněny předpoklady věcného projednání ústavní stížnosti (podmínky řízení před Ústavním soudem), přičemž dospěl k závěru, že tomu tak není.
4. Předně je třeba zdůraznit tu skutečnost, že stěžovatel se již několikrát neúspěšně pokoušel napadnout ústavní stížností obdobné typy rozhodnutí, tyto ústavní stížnosti však Ústavní soud odmítl z důvodu, že byly podány osobou k tomu zjevně neoprávněnou ve smyslu § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu (viz např. usnesení ze dne 11. 7. 2013
sp. zn. IV. ÚS 1849/13
, ze dne 25. 6. 2014
sp. zn. IV. ÚS 1132/14
, ze dne 20. 8. 2014
sp. zn. IV. ÚS 2658/14
, ze dne 27. 10. 2014
sp. zn. I. ÚS 121/14
, ze dne 28. 7. 2014
sp. zn. I. ÚS 636/14
, či ze dne 3. 9. 2014
sp. zn. II. ÚS 918/14
). Odůvodnění těchto rozhodnutí se plně uplatní i při posouzení současného stěžovatelova návrhu, byť zde stěžovatel využil jinou právní kvalifikaci domnělého zásahu. Jelikož jsou stěžovateli názory a závěry Ústavního soudu stran jeho pozice v takovém řízení vtělené do uvedených rozhodnutí v jeho věcech známé, Ústavní soud na ně toliko odkazuje.
5. Ve shodě s předchozím hodnocením ústavních stížností stěžovatele Ústavní soud ústavní stížnost v projednávané věci odmítl podle § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným. Návrh na zrušení ustanovení čl. II bodu 4 zákona č. 396/2012 Sb. je návrhem akcesorickým, který podle ustálené judikatury Ústavního soudu sdílí právní osud ústavní stížnosti.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 31. srpna 2015
Ludvík David v. r.
předseda senátu