Constitutional Court dismisses appeal due to lack of mandatory lawyer representation as required by law.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by M. K. against lower court rulings. The applicant failed to meet the statutory requirement of being represented by a lawyer, a condition repeatedly emphasized in previous similar cases. The court dismissed the appeal as inadmissible under § 43(1)(a) of the Constitutional Court Act, noting that repeated warnings to the applicant justified this procedural rejection.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if the applicant is not represented by a lawyer, as mandatory legal representation is a prerequisite for participation in proceedings before the Constitutional Court.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl dne 29. dubna 2008 o ústavní stížnosti M. K., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 11. 2007 č. j. 56 Co 541/2007-32 a usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 4. 10. 2007 č. j. 29 C 189/2007-15 takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatelka se svou ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví označených usnesení obecných soudů.
Dříve, než může Ústavní soud přikročit k věcnému přezkumu stěžovaného rozhodnutí, je povinen zjistit, zda ústavní stížnost splňuje všechny náležitosti požadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Dle ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu musí být fyzické a právnické osoby jako účastníci nebo jako vedlejší účastníci řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy. Stěžovatelka však právně zastoupena advokátem není.
Stěžovatelka se již několikrát obrátila na Ústavní soud s ústavními stížnostmi trpícími vadou spočívající v absenci povinného zastoupení advokátem. Na tento nedostatek byla opakovaně upozorňována s poučením, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem k odmítnutí podané ústavní stížnosti (srov.
sp. zn. III. ÚS 830/06
,
IV. ÚS 786/06
,
II. ÚS 1423/07
).
Ústavní soud je přesvědčen, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v mnoha případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým.
Ústavnímu soudu proto nezbylo, než podanou ústavní stížnost odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 29. dubna 2008
Miloslav Výborný
soudce zpravodaj