Legislator Giurisprudenza & Legislazione
III.ÚS 830/06 ECLI:CZ:US:2007:3.US.830.06.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses appeal as inadmissible due to lack of merit and procedural defects having no impact on legality.

Numero d'incarto III.ÚS 830/06
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by the plaintiff against civil court rulings regarding unjust enrichment. The plaintiff argued that procedural errors, including the failure to appoint a new legal representative and improper service of the appellate judgment, violated her constitutional rights. The court determined that even if such procedural flaws existed, they could not affect the legality of the underlying judgments, rendering the complaint inadmissible under the relevant statute.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 42 odst. 1, 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if the alleged procedural defects do not affect the legality of the contested decisions or if no other grounds for revocation are established.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint inadmissibility procedural defect no impact legal representative appointment service of judgment error unjust enrichment claim Constitutional Court review meritless constitutional appeal

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 42 odst. 1, 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
Ústavní soud se nejdříve zabýval otázkou, zda jsou naplněny předpoklady meritorního projednání ústavní stížnosti (§ 42 odst. 1, 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon o Ústavním soudu"), přičemž dospěl k závěru, že tomu tak není.
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl dne 26. dubna 2007 v senátě složeném z předsedy Vladimíra Kůrky a soudců Jiřího Muchy (soudce zpravodaj) a Jana Musila mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky M. K., zastoupené Mgr. T. G., proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 11. 2005, čj. 8 Co 640/2005-131, a rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 2. 6. 2005, čj. 82 C 10/2004-77, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Podáním ze dne 5. 11. 2006, učiněným stěžovatelkou bez právního zastoupení, byla napadena shora uvedená rozhodnutí obecných soudů. K výzvě Ústavního soudu toto podání stěžovatelka doplnila, a to již prostřednictvím svého právního zástupce, návrhem na zahájení řízení o ústavní stížnosti ze dne 10. 2. 2006, jenž byl opraven podáním ze dne 12. 2. 2006. V něm se s tvrzením, že napadenými rozhodnutími došlo k porušení jejích ústavně zaručených práv, jež jsou zakotvena v čl. 4 odst. 1 a 4, čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, domáhala jejich zrušení.

Jak Ústavní soud zjistil z ústavní stížnosti a jejích příloh, v záhlaví specifikovaným rozsudkem Okresního soudu v Ostravě byla zamítnuta žaloba stěžovatelky, kterou se domáhala na I. Kožejovi, z titulu bezdůvodného obohacení, zaplacení částky 5 400 Kč s příslušenstvím. K odvolání stěžovatelky pak Krajský soud v Ostravě rozsudkem, rovněž v záhlaví specifikovaným, citované rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti uvádí, že dne 29. 11. 2005 dala výpověď soudem ustanovenému zástupci Mgr. D. M. a podala k Okresnímu soudu v Ostravě návrh na zrušení tohoto ustanovení. Dne 20. 1. 2006 však uvedený zástupce převzal rozsudek odvolacího soudu a tímto datem nabylo dle soudu toto rozhodnutí právní moci. Dne 8. 9. 2006 při nahlížení do spisu sp. zn. 82 C 10/2004 stěžovatelka dle svých slov požádala o vydání rozsudku odvolacího soudu, doručenka však byla vypsána nesprávně, proto ji dne 12. 9. 2006 vrátila a téhož dne jí byla vystavena doručenka nová. Stěžovatelka má za to, že zastupování skončilo 29. 11. 2005, a tak rozsudek nemohl nabýt právní moci, a dále tvrdí, že jí měl být pro doručování ustanoven nový právní zástupce, a to kvůli podání případných opravných prostředků. Vzhledem k tomu, že stěžovatelka neměla po celou dobu řízení právního zástupce, ačkoliv o to žádala, přičemž byly splněny podmínky pro jeho ustanovení, došlo k vadě řízení mající za následek porušení výše uvedených základních ústavně zaručených práv.

Ústavní soud se nejdříve zabýval otázkou, zda jsou naplněny předpoklady meritorního projednání ústavní stížnosti (§ 42 odst. 1, 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon o Ústavním soudu"), přičemž dospěl k závěru, že tomu tak není.

Ústavní soud vycházel z toho, že i kdyby se ztotožnil s názorem stěžovatelky, že došlo k určitému pochybení v procesním postupu, kdy rozsudek odvolacího soudu neměl být doručován soudem ustanovenému zástupci, Mgr. D. M., a že měl být stěžovatelce ustanoven zástupce nový, je zcela zjevné, a to jak z důvodů věcných, tak i časových, že toto eventuální pochybení nemohlo mít žádný vliv na zákonnost, resp. ústavnost samotných soudních rozhodnutí, která stěžovatelka cestou ústavní stížnosti napadá. Vzhledem k tomu navrhované zrušení napadených rozhodnutí není samo o sobě nijak způsobilé vést k nápravě tvrzených pochybení.

Protože Ústavní soud nezjistil z ústavní stížnosti ani žádný jiný důvod pro zrušení napadených rozhodnutí, nezbylo mu, než podanou ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků jako zjevně neopodstatněný návrh podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. dubna 2007

Vladimír Kůrka

předseda senátu Ústavního soudu