Legislator Jurisprudence & Législation
IV.ÚS 2253/16 ECLI:CZ:US:2016:4.US.2253.16.1 Généré par l'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to formal defects and failure to correct prior warnings.

Numéro de cause IV.ÚS 2253/16
Autorité / Tribunal
Juridiction Tchéquie (CZ)
Date de la décision
Issue du litige Rejeté (Dismissed)

Synthèse Legislator

Généré par l'IA

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by T. R. and his family against a municipal court decision. The applicants submitted a chaotic petition lacking a copy of the contested ruling, proper power of attorney, and any factual or legal arguments. The Court dismissed the request because the applicant repeatedly failed to correct known formal defects despite prior warnings in similar cases. Consequently, the Court applied the statutory provision to reject the complaint for non-compliance with procedural requirements.

Regeste Legislator

Généré par l'IA

§ 34, § 72 odst. 6 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; Constitutional complaints are inadmissible if they contain formal or substantive defects that the applicant fails to correct after being warned by the Court.

Mots-clés

Généré par l'IA
constitutional complaint formal defects procedural requirements repeated warnings dismissal of petition

Dispositions légales citées

Généré par l'IA
§ 34, § 72 odst. 6 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
Podání navrhovatele za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem považovat nelze, neboť trpí řadou formálních i obsahových nedostatků (§ 34, § 72 odst. 6 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon o Ústavním soudu").

Jurisprudence citée

Généré par l'IA
IV. ÚS 588/14
Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to comply with mandatory lawyer representation requirements.
II. ÚS 492/15
Constitutional Court dismisses constitutional complaints for non-compliance with procedural requirements and exhaustion of remedies.
III. ÚS 1059/15
Constitutional complaint dismissed due to persistent formal defects and failure to submit required legal documents.
IV. ÚS 1520/15
Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to cure formal defects within the statutory time limit.
IV. ÚS 1522/15
Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to meet procedural requirements and exhaustion of remedies.
III. ÚS 2028/15
Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to correct procedural defects within the statutory deadline.
III. ÚS 2029/15
Constitutional Court dismisses constitutional complaints due to formal defects and lack of mandatory lawyer representation.
III. ÚS 2031/15
Constitutional Court dismisses petition for formal defects and unauthorized minor filing.
IV. ÚS 2030/15
Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to meet formal requirements and lack of lawyer representation.
I. ÚS 3425/15
Constitutional complaint dismissed due to failure to submit required copy of final procedural decision within deadline.
III. ÚS 5/06
Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to meet mandatory lawyer representation requirement.
I. ÚS 987/09
Constitutional complaint dismissed for failure to comply with mandatory lawyer representation requirement under constitutional court law.
II. ÚS 1361/10
Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to meet mandatory lawyer representation requirement.
IV. ÚS 1273/10
Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to lack of mandatory lawyer representation and procedural defects.
III. ÚS 3359/11
Constitutional Court dismisses constitutional complaint for lack of lawyer representation and formal defects.

Vous souhaitez savoir comment cet arrêt s'applique à votre dossier ?

Analysez cette décision avec la législation fédérale, le droit cantonal, la doctrine et la jurisprudence subséquente dans Legislator AI.

Ouvrir dans Legislator →

Texte complet

Ústavní soud rozhodl dne 20. července 2016 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci návrhu: A) T. R., B) nezl. T. R., C) nezl. B. R. a D) H. R., všichni bez právního zastoupení, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 4. 2016 č. j. 30 Co 193/2016-601, takto:

Návrh se o d m í t á.

Odůvodnění:

Dne 11. 7. 2016 bylo Ústavnímu soudu doručeno podání, v němž se shora uvedení stěžovatelé domáhají zrušení usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 4. 2016 č. j. 30 Co 193/2016-601. Z chaoticky formulovaného podání lze dovodit, že napadené rozhodnutí Městského soudu v Praze, jako soudu odvolacího, bylo vydáno v exekuční věci, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 73 EXE 861/2013.

Rubrum podání označuje za stěžovatele T. R., jeho nezletilé děti T. R. a B. R. a jeho matku H. R. Z obsahu podání je však patrno, že autorem podání je toliko T. R.

Podání navrhovatele za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem považovat nelze, neboť trpí řadou formálních i obsahových nedostatků (§ 34, § 72 odst. 6 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon o Ústavním soudu").

Zejména lze vytknout, že k podání není přiložena kopie napadeného rozhodnutí obecného soudu, ani řádná písemná plná moc pro advokáta pro zastupování v řízení. Ústavní stížnost není projednatelná též z toho důvodu, že neobsahuje vylíčení skutkového a právního stavu předchozího řízení před obecnými soudy ani žádnou ústavněprávní argumentaci. Z formulačně zmateného a obtížně srozumitelného odůvodnění stěžovatelova podání se lze toliko dohadovat, že stěžovatel pravděpodobně napadá údajnou nepředvídatelnost a netransparentnost přidělování soudních věcí jednotlivým soudcům, v čemž spatřuje porušení jeho základního práva na zákonného soudce.

Z několika desítek dalších řízení o ústavních stížnostech, které navrhovatel vedl a vede u Ústavního soudu, se zjišťuje, že vadný procesní postup volí opakovaně, ačkoli byl Ústavním soudem mnohokrát poučen, jaké náležitosti vyžaduje zákon o Ústavním soudu pro řádné podání ústavní stížnosti a opakovaně byl bezvýsledně vyzýván k odstranění vad svých podání (viz např. ve věci

sp. zn. IV. ÚS 588/14

,

II. ÚS 492/15

,

III. ÚS 1059/15

,

IV. ÚS 1520/15

,

IV. ÚS 1522/15

,

III. ÚS 2028/15

,

III. ÚS 2029/15

,

III. ÚS 2031/15

,

IV. ÚS 2030/15

,

I. ÚS 3425/15

a další).

Obecně sice platí, že je na soudu, aby učinil opatření k odstranění nedostatků podání (jeho vad); vyvodit vůči navrhovateli nepříznivé procesní důsledky (odmítnutí návrhu) pak lze tehdy, jestliže se uvedený nedostatek (uvedené nedostatky) nezdaří odstranit.

Ústavní soud však již v celé řadě svých rozhodnutí opakovaně vyjádřil názor (srovnej např. usnesení

sp. zn. III. ÚS 5/06

,

sp. zn. I. ÚS 987/09

,

sp. zn. II. ÚS 1361/10

,

sp. zn. IV. ÚS 1273/10

,

sp. zn. III. ÚS 3359/11

,

III. ÚS 3421/15

,

IV. ÚS 1336/2016

,

II. ÚS 1310/16

a řadu dalších, dostupných na http://nalus.usoud.cz), že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení, resp. o povinnosti předložit rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně práv navrhovatele dostávalo navrhovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v řízeních předchozích.

Jestliže tedy Ústavní soud vychází ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnutá informace byla navrhovateli objektivně způsobilá zprostředkovat zásadu, že na Ústavní soud se (s ústavní stížností) nelze obracet jinak než řádným podáním, jeví se setrvání na požadavku dalšího (opětovného) poučení, pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým.

I v této věci se Ústavní soud uchýlil k přiměřenému použití ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a soudcem zpravodajem návrh bez jednání odmítl pro neodstranění vad návrhu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 20. července 2016

Jan Musil v. r.

soudce zpravodaj