Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
IV.ÚS 2151/14 ECLI:CZ:US:2014:4.US.2151.14.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to meet mandatory lawyer representation requirements.

Geschäftsnummer IV.ÚS 2151/14
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by Josef Večera against a regional court decision. The applicant repeatedly failed to comply with mandatory legal representation requirements under the Constitutional Court Act, submitting multiple defective complaints without a lawyer. The court dismissed the request as inadmissible because the applicant had been adequately warned of these procedural defects in previous proceedings.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 30, § 31, § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint lacking mandatory lawyer representation is inadmissible, and repeated failure to cure such defects warrants immediate dismissal without further warning.

Schlagwörter

KI-generiert
mandatory lawyer representation inadmissible constitutional complaint procedural defects repeated warnings Constitutional Court Act

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 30 and § 31 of the Constitutional Court Act
§ 43 paragraph 1 letter a) of the Constitutional Court Act
§ 43 paragraph 3 of the Constitutional Court Act

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem ve věci návrhu Josefa Večeři, na zrušení usnesení Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, č. j. 60 Nc 101/2014-69 ze dne 28. 3. 2014, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Dne 23. 6. 2014 došel Ústavnímu soudu návrh směřující proti shora označenému soudnímu rozhodnutí. Ústavní soud nejdříve posuzoval, zda návrh na zahájení řízení splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány formální podmínky jeho věcného projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších změn (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), přičemž dospěl k závěru, že návrh tyto požadavky z níže uvedených důvodů nesplňuje.

Třebaže byl dosud navrhovatel opakovaně a podrobně Ústavním soudem poučován o formálních požadavcích kladených na ústavní stížnost zákonem o Ústavním soudu (srov. řízení ve věcech

sp. zn. II. ÚS 675/13

,

II. ÚS 3663/13

,

III. ÚS 1282/14

), je zcela zjevné, že ani nyní podaný návrh tyto náležitosti nesplňuje, jelikož v prvé řadě nebyl ani formálně, ani materiálně naplněn požadavek obligatorního zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem v souladu s § 30 a 31 vzpomínaného zákona. Vyzývat navrhovatele k odstranění vad návrhu by bylo z důvodů jemu z předchozích řízení velmi dobře známých neefektivní a formalistické. S právními následky takto podané ústavní stížnosti tak již byl navrhovatel dostatečně seznámen. Ostatně v posledně zmíněném usnesení

sp. zn. III. ÚS 1282/14

ze dne 12. 6. 2014 Ústavní soud výslovně uvedl, že "[s]těžovatel podal od 11. 1. 2013 do 25. 5. 2014 u Ústavního soudu již deset vadných návrhů bez zastoupení advokátem. Stěžovatel byl v průběhu daného období opakovaně poučován a vyzýván k odstranění vad jednotlivých podání, na něž reaguje obdobným způsobem, tj. žádostí o další prodloužení lhůty, neboť není spokojen s advokátem, jež mu byl ČAK určen a usiluje o určení advokáta jiného. Také během lhůty stanovené výzvou Ústavního soudu ze dne 22. 4. 2014 učinil stěžovatel několik dalších nekvalifikovaných podání ... Dle názoru Ústavního soudu lze tuto "procesní taktiku" stěžovatele považovat za obstrukční."

Za daných okolností tak Ústavní soud při dodržení své konstantní judikatury (z poslední doby srov. kupř. usnesení ve věci

sp. zn. II. ÚS 245/14

ze dne 30. 1. 2014) navrhovatele nevyzýval k odstranění vad podání a odmítl jeho další takto podaný návrh za přiměřené aplikace ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 26. června 2014

Tomáš Lichovník, v. r.

soudce zpravodaj