Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
II.ÚS 245/14 ECLI:CZ:US:2014:2.US.245.14.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to meet mandatory lawyer representation requirements.

Geschäftsnummer II.ÚS 245/14
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by Ing. Jaromír Houžvička against administrative court decisions. The applicant had previously been repeatedly advised by the Court of the formal requirements for a constitutional complaint, yet this submission still lacked mandatory lawyer representation. The Court deemed further urging the applicant ineffective given his prior knowledge of these procedural defects, leading to the dismissal under the relevant statutory provision.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 30, § 31, § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if it fails to meet mandatory requirements such as compulsory lawyer representation, and the Court may dismiss it without further warning if the applicant has been previously informed of these defects.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint admissibility mandatory lawyer representation Constitutional Court procedure repeated procedural warnings inadmissible constitutional complaint

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 30 of the Act on the Constitutional Court
§ 31 of the Act on the Constitutional Court
§ 43 odst. 1 písm. a) of the Act on the Constitutional Court
§ 43 odst. 3 of the Act on the Constitutional Court

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Stanislavem Balíkem ve věci návrhu Ing. Jaromíra Houžvičky, na zrušení usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. 5 As 49/2013-17 ze dne 7. 11. 2013 a usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. 15 Af 76/2013-10 ze dne 8. 3. 2012 takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Dne 20. 1. 2014 došel Ústavnímu soudu návrh směřující proti shora označeným soudním rozhodnutím. Ústavní soud nejdříve posuzoval, zda návrh na zahájení řízení splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány formální podmínky jeho věcného projednání, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších změn (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), přičemž dospěl k závěru, že návrh tyto požadavky z níže daných důvodů nesplňuje.

Třebaže byl dosud navrhovatel opakovaně a podrobně Ústavním soudem poučován o formálních požadavcích kladených na ústavní stížnost zákonem o Ústavním soudu (srov. řízení ve věcech

sp. zn. IV. ÚS 1175/10

,

II. ÚS 1845/10

,

III. ÚS 2371/10

,

I. ÚS 1933/12

atd.), je zcela zjevné, že ani nyní podaný návrh tyto náležitosti nesplňuje, jelikož v prvé řadě nebyl ani formálně, ani materiálně naplněn požadavek obligatorního zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem v souladu s § 30 a 31 vzpomínaného zákona. Vyzývat navrhovatele k odstranění vad návrhu by bylo z důvodů jemu z předchozích řízení velmi dobře známých neefektivní a formalistické. S právními následky takto podané ústavní stížnosti tak již byl navrhovatel dostatečně seznámen, pročež Ústavní soud odmítl jeho další takto podaný návrh za přiměřené aplikace ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 30. ledna 2014

Stanislav Balík, v. r.

soudce zpravodaj