Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to meet mandatory lawyer representation requirements.
Legislator-Zusammenfassung
KI-generiertThe Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by Ing. Jaromír Houžvička against administrative court decisions. The applicant had previously been repeatedly advised by the Court of the formal requirements for a constitutional complaint, yet this submission still lacked mandatory lawyer representation. The Court deemed further urging the applicant ineffective given his prior knowledge of these procedural defects, leading to the dismissal under the relevant statutory provision.
Legislator-Regeste
KI-generiert§ 30, § 31, § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if it fails to meet mandatory requirements such as compulsory lawyer representation, and the Court may dismiss it without further warning if the applicant has been previously informed of these defects.
Schlagwörter
KI-generiertZitierte Gesetzesbestimmungen
KI-generiertZitierte Rechtsprechung
KI-generiertVolltext
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Stanislavem Balíkem ve věci návrhu Ing. Jaromíra Houžvičky, na zrušení usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. 5 As 49/2013-17 ze dne 7. 11. 2013 a usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. 15 Af 76/2013-10 ze dne 8. 3. 2012 takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Dne 20. 1. 2014 došel Ústavnímu soudu návrh směřující proti shora označeným soudním rozhodnutím. Ústavní soud nejdříve posuzoval, zda návrh na zahájení řízení splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány formální podmínky jeho věcného projednání, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších změn (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), přičemž dospěl k závěru, že návrh tyto požadavky z níže daných důvodů nesplňuje.
Třebaže byl dosud navrhovatel opakovaně a podrobně Ústavním soudem poučován o formálních požadavcích kladených na ústavní stížnost zákonem o Ústavním soudu (srov. řízení ve věcech
sp. zn. IV. ÚS 1175/10
,
II. ÚS 1845/10
,
III. ÚS 2371/10
,
I. ÚS 1933/12
atd.), je zcela zjevné, že ani nyní podaný návrh tyto náležitosti nesplňuje, jelikož v prvé řadě nebyl ani formálně, ani materiálně naplněn požadavek obligatorního zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem v souladu s § 30 a 31 vzpomínaného zákona. Vyzývat navrhovatele k odstranění vad návrhu by bylo z důvodů jemu z předchozích řízení velmi dobře známých neefektivní a formalistické. S právními následky takto podané ústavní stížnosti tak již byl navrhovatel dostatečně seznámen, pročež Ústavní soud odmítl jeho další takto podaný návrh za přiměřené aplikace ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
V Brně dne 30. ledna 2014
Stanislav Balík, v. r.
soudce zpravodaj