Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
DE FR IT EN
In Legislator analysieren
II.ÚS 152/14 ECLI:CZ:US:2014:2.US.152.14.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to lack of mandatory lawyer representation and lack of party status.

Geschäftsnummer II.ÚS 152/14
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)
Originalquelle öffnen Maschinenlesbares Markdown (.md)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court of the Czech Republic rejected the constitutional complaint filed by Alena Dřezová and Daniel Dřezy against lower court decisions. The applicants failed to meet formal requirements, specifically lacking mandatory lawyer representation as required by law and not being parties to the underlying proceedings. Consequently, the Court deemed the complaint inadmissible and refused to examine its merits.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 30, § 31, § 43 odst. 1 písm. a) a c) zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if the applicant fails to comply with mandatory lawyer representation or is not a party to the proceedings against which the complaint is filed.

Schlagwörter

KI-generiert
mandatory lawyer representation party status requirement inadmissible constitutional complaint formal procedural defects Constitutional Court jurisdiction

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
Law No. 182/1993 Coll. on the Constitutional Court
§ 30 of the Law on the Constitutional Court
§ 31 of the Law on the Constitutional Court
§ 43 paragraph 1 letter a) of the Law on the Constitutional Court
§ 43 paragraph 1 letter c) of the Law on the Constitutional Court
§ 72 paragraph 1 letter a) of the Law on the Constitutional Court
§ 43 paragraph 3 of the Law on the Constitutional Court

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert
IV. ÚS 2506/07
Stěžovatel byl přípisem Ústavního soudu ze dne 8.
II. ÚS 283/10
Stěžovatel projednávanou ústavní stížností brojí proti v záhlaví uvedenému rozsudku, jímž měla být porušena ustanovení čl.
III. ÚS 1343/11
Dne 10. května 2011 podal stěžovatel, nezastoupený advokátem, podání k Ústavnímu soudu. Poté, co byl vyzván k odstranění vad podání, byl stěžovateli rozhodnutím České advokátní komory určen advokát, JUDr. Martin Frisch, jemuž stěžovatel poté vystavil speciální plnou moc pro řízení před Ústavním soudem.
I. ÚS 2490/11
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Vojena Güttlera a soudců Františka Duchoně a Ivany Janů o ústavní stížnosti D.
IV. ÚS 3412/11
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové, soudkyně Michaely Židlické a soudce Miloslava Výborného o návrhu D.
I. ÚS 4779/12
Constitutional complaint dismissed due to failure to meet mandatory lawyer representation requirement under Constitutional Court Act.

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Stanislavem Balíkem ve věci návrhu Aleny Dřezové a Daniela Dřezy, na zrušení usnesení Městského soudu v Praze č. j. 30 Co 482/2013-53 ze dne 22. 11. 2013 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 č. j. 10 C 236/2012-45 ze dne 27. 9. 2013 takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Dne 13. 1. 2014 došel Ústavnímu soudu návrh směřující proti shora označeným soudním rozhodnutím. Ústavní soud nejdříve posuzoval, zda návrh na zahájení řízení splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány formální podmínky jeho věcného projednání, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších změn (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), přičemž dospěl k závěru, že návrh tyto požadavky z níže daných důvodů nesplňuje.

Třebaže byl dosud navrhovatel opakovaně a podrobně Ústavním soudem poučován o formálních požadavcích kladených na ústavní stížnost zákonem o Ústavním soudu (srov.

sp. zn. IV. ÚS 2506/07

,

II. ÚS 283/10

,

III. ÚS 1343/11

,

I. ÚS 2490/11

,

IV. ÚS 3412/11

,

I. ÚS 4779/12

), je zcela zjevné, že ani nyní podaný návrh tyto náležitosti nesplňuje, jelikož v prvé řadě nebyl ani formálně, ani materiálně naplněn požadavek obligatorního zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem v souladu s § 30 a 31 vzpomínaného zákona. Vyzývat navrhovatele k odstranění vad návrhu by bylo z důvodů jemu z předchozích řízení velmi dobře známých neefektivní a formalistické. S právními následky takto podané ústavní stížnosti tak již byl navrhovatel dostatečně seznámen, pročež Ústavní soud odmítl jeho další takto podaný návrh za přiměřené aplikace ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Ve vztahu k navrhovatelce je pak zapotřebí přistoupit k odmítnutí návrhu dle ustanovení § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu, poněvadž v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 10 C 236/2012 nebyla jeho účastníkem (vystupoval zde pouze navrhovatel jako žalobce), přičemž ústavní stížnost je oprávněna podat toliko fyzická nebo právnická osoba proti rozhodnutím vydaným v řízení, jehož byla účastníkem (§ 72 odst. 1 písm. a/ téhož předpisu); tato podmínka tedy zjevně splněna nebyla.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 28. ledna 2014

Stanislav Balík, v. r.

soudce zpravodaj