Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
DE FR IT EN
In Legislator analysieren
I.ÚS 4779/12 ECLI:CZ:US:2013:1.US.4779.12.1 KI-generiert

Constitutional complaint dismissed due to failure to meet mandatory lawyer representation requirement under Constitutional Court Act.

Geschäftsnummer I.ÚS 4779/12
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)
Originalquelle öffnen Maschinenlesbares Markdown (.md)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by Daniel Dřezy against lower court decisions. The applicant failed to appear with a mandatory lawyer, a requirement explicitly stated in the Constitutional Court Act, despite repeated prior warnings. The court dismissed the complaint because the absence of legal representation violated procedural statutes, noting that repeated warnings to the applicant justified this procedural bar.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if the applicant fails to be represented by a lawyer, as mandatory representation is a prerequisite for participation in proceedings before the Constitutional Court.

Schlagwörter

KI-generiert
mandatory lawyer representation constitutional complaint admissibility procedural prerequisites Constitutional Court Act legal representation requirement

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu
Dle ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu fyzické a právnické osoby jako účastníci nebo jako vedlejší účastníci řízení před Ústavním soudem musí být zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy.
§ 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu
Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert
IV. ÚS 2506/07
Stěžovatel byl přípisem Ústavního soudu ze dne 8.
II. ÚS 283/10
Stěžovatel projednávanou ústavní stížností brojí proti v záhlaví uvedenému rozsudku, jímž měla být porušena ustanovení čl.
III. ÚS 1343/11
Dne 10. května 2011 podal stěžovatel, nezastoupený advokátem, podání k Ústavnímu soudu. Poté, co byl vyzván k odstranění vad podání, byl stěžovateli rozhodnutím České advokátní komory určen advokát, JUDr. Martin Frisch, jemuž stěžovatel poté vystavil speciální plnou moc pro řízení před Ústavním soudem.
I. ÚS 2490/11
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Vojena Güttlera a soudců Františka Duchoně a Ivany Janů o ústavní stížnosti D.
IV. ÚS 3412/11
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové, soudkyně Michaely Židlické a soudce Miloslava Výborného o návrhu D.

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Daniela Dřezy, proti usnesení Okresního soudu v Karviné ze dne 25. 5. 2012, č. j. 24 C 106/2004-1669, a proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 11. 2012, č. j. 16 Co 247/2012-1745, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedených usnesení obecných soudů.

Dříve, než může Ústavní soud přikročit k věcnému přezkumu napadeného rozhodnutí, je povinen zjistit, zda ústavní stížnost splňuje všechny náležitosti požadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

Dle ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu fyzické a právnické osoby jako účastníci nebo jako vedlejší účastníci řízení před Ústavním soudem musí být zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy. Stěžovatel však zastoupen advokátem není.

Stěžovatel se již vícekrát obrátil na Ústavní soud s ústavními stížnostmi trpícími stejnou vadou, tj. neexistencí povinného zastoupení advokátem. Na tento nedostatek byl opakovaně upozorňován s poučením, že jeho neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem k odmítnutí podané ústavní stížnosti (srov.

sp. zn. IV. ÚS 2506/07

,

II. ÚS 283/10

,

III. ÚS 1343/11

,

I. ÚS 2490/11

,

IV. ÚS 3412/11

).

Ústavní soud konstatuje, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v mnoha případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým.

Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. ledna 2013

Vojen Güttler, v. r .

soudce zpravodaj