Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
I.ÚS 545/12 ECLI:CZ:US:2012:1.US.545.12.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to meet mandatory lawyer representation requirement.

Geschäftsnummer I.ÚS 545/12
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by TEMPLUM – společenské hry, s.r.o., which alleged violations of fundamental rights and alleged judicial bias. The applicant had previously ignored mandatory lawyer representation requirements in multiple prior proceedings, despite repeated warnings. The Court deemed further notification ineffective and formalistic, thus dismissing the request under the law.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb.; § 41 písm. b) zákona o Ústavním soudu; If a party fails to comply with the mandatory requirement of lawyer representation before the Constitutional Court, the Court may dismiss the complaint without a hearing if the defect is deemed unremovable or futile after prior warnings.

Schlagwörter

KI-generiert
mandatory lawyer representation constitutional complaint dismissal procedural defect ineffective notification Constitutional Court jurisdiction

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb.
§ 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu).
§ 41 písm. b) zákona o Ústavním soudu
Není-li splněna podmínka povinného zastoupení v řízení před Ústavním soudem a při sepisu ústavní stížnosti advokátem, vyzývá Ústavní soud stěžovatele podle § 41 písm. b) zákona o Ústavním soudu k odstranění této vady v určené lhůtě.
§ 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu
Za dané situace, v níž lze považovat za zcela neúčelné, aby Ústavní soud stěžovatelku opětovně vyzýval k odstranění vad podání, Ústavní soud za přiměřeného použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu projednávaný návrh soudcem zpravodajem, bez jednání, odmítl.

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ivanou Janů o návrhu společnosti TEMPLUM – společenské hry, s.r.o., sídlem Radlická 49, Praha 5, právně nezastoupené, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 9.11.2011, č.j. 1 As 130/2011-30, a proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30.3.2011, č.j. 9 A 41/2011-10, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatelka napadla podanou ústavní stížností v záhlaví uvedené usnesení Nejvyššího správního soudu a usnesení Městského soudu v Praze s tvrzením, že postupem orgánů veřejné moci bylo zasaženo do základních práv a svobod; současně upozornila soud, že stížnost hodlá dále doplňovat, k čemuž požadovala poskytnutí adekvátních lhůt. Součástí návrhu byla i námitka podjatosti Ústavního soudu a soudců Ústavního soudu pro údajně zjištěnou a prokázanou jejich kriminalitu, pro psychologickou předpojatost a nezvládání psychických hnutí.

Ústavní soud konstatuje, že stěžovatelka se v minulém období opakovaně se svými návrhy obracela na tento orgán ochrany ústavnosti, že však evidentně ignoruje jeden z předepsaných předpokladů nutných k projednání ústavní stížnosti – povinné zastoupení advokátem (srov. § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu). V řízeních o těchto návrzích byla opakovaně poučena o této podmínce řízení, jakož i o postupu vedoucímu k jejímu naplnění, stejně jako o tom, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti (viz sp.zn.

II. ÚS 1599/10

,

I. ÚS 2032/10

,

III. ÚS 2341/10

,

I. ÚS 2831/10

,

III. ÚS 317/11

,

I. ÚS 3200/11

).

Není-li splněna podmínka povinného zastoupení v řízení před Ústavním soudem a při sepisu ústavní stížnosti advokátem, vyzývá Ústavní soud stěžovatele podle § 41 písm. b) zákona o Ústavním soudu k odstranění této vady v určené lhůtě. Smyslem této výzvy a určení lhůty k odstranění vad podání je především poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách projednání věci Ústavním soudem. Z toho vyplývá, že pokud stěžovateli byly v předchozích řízeních poskytnuté takové informace, jež byly objektivně způsobilé zprostředkovat poučení, že se na Ústavní soud s ústavní stížností nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, jeví se setrvání požadavku na dalším poučení pro konkrétní řízení neefektivní a formalistické. Toto stanovisko Ústavního soudu je stěžovatelce známé z předchozích rozhodnutí o jejích návrzích (srov. sp.zn.

I. ÚS 3134/11

,

I. ÚS 3944/11

,

II. ÚS 3975/11

).

Za dané situace, v níž lze považovat za zcela neúčelné, aby Ústavní soud stěžovatelku opětovně vyzýval k odstranění vad podání, Ústavní soud za přiměřeného použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu projednávaný návrh soudcem zpravodajem, bez jednání, odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. března 2012

Ivana Janů

soudce zpravodaj