Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
IV.ÚS 2973/07 ECLI:CZ:US:2008:4.US.2973.07.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses constitutional complaint regarding fair trial rights in criminal evidence evaluation.

Geschäftsnummer IV.ÚS 2973/07
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed a constitutional complaint filed by three individuals against lower court rulings in a criminal case involving neighborhood disputes. The applicants argued that the courts violated their right to a fair trial by incorrectly assessing evidence and failing to provide sufficient reasoning for their verdicts. The court rejected these claims, ruling that it lacks the authority to re-evaluate factual findings made by ordinary courts and found the lower courts' reasoning rational and non-arbitrary.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; The Constitutional Court of the Czech Republic is not empowered to re-evaluate the factual findings and evidence assessment made by ordinary courts in criminal proceedings and will dismiss a constitutional complaint as obviously unfounded if the lower courts' reasoning is rational and non-arbitrary.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint fair trial rights evidence assessment criminal procedure judicial review limits rational reasoning neighborhood dispute

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
čl. 83 Ústavy ČR
čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR
83, čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR], oprávněn (pohledem "další odvolací instance") přehodnocovat obecnými soudy učiněné hodnocení ve věci provedených důkazů.
čl. 82 odst. 1 Ústavy ČR
čl. 1 odst. 1 Ústavy ČR
1 ve spojení s čl. 1 odst. 1 Ústavy ČR) postačí pro stručnost odkázat.

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl dne 8. ledna 2008 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudců Vlasty Formánkové a Pavla Holländera ve věci navrhovatelů 1) Ing. V. M., 2) P. M. a 3) Ing. V. M., zastoupených Mgr. Richardem Frommerem, advokátem se sídlem tř. Svobody 31, 772 00 Olomouc, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. července 2007 sp. zn. 5 Tdo 743/2007, usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 20. prosince 2006 sp. zn. 55 To 541/2006 a rozsudku Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 10. srpna 2006 sp. zn. 4 T 41/2005, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatelé brojili formálně bezvadnou ústavní stížností proti v záhlaví uvedeným rozhodnutím obecných soudů vydaným v jejich trestní věci s tvrzením, že se jimi cítí být dotčeni ve svém ústavně zaručeném základním právu na spravedlivý proces plynoucím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. K porušení označeného práva mělo dojít dle argumentace stěžovatelů nesprávným právním posouzením obecnými soudy přijatého skutkového základu, nadto nedostatečně ve skutkové větě výroku rozsudku nalézacího soudu vyjádřeného, resp. v prvopočátku již nesprávným hodnocením provedených důkazů jednotlivě a ve vzájemných souvislostech. Z těchto, v naraci návrhu blíže rozvedených důvodů se stěžovatelé domáhali, aby Ústavní soud napadená rozhodnutí nálezem zrušil.

Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Namítané porušení práva na spravedlivý proces Ústavní soud neshledal. Z dnes již ustálené judikatury se podává, že Ústavní soud se necítí být, to z důvodu ex constitutione daných mezemi ústavněprávního přezkumu [čl. 83, čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR], oprávněn (pohledem "další odvolací instance") přehodnocovat obecnými soudy učiněné hodnocení ve věci provedených důkazů. V trestní věci stěžovatelů, kdy šlo o dokazování upínající se k prokázání okolností vzájemných útoků mezi sousedy (6 osobami) kvalifikovanými následně porůznu ve vztahu k jednotlivým odsouzeným jako trestné činy rvačky ve smyslu § 225 odst. 1 tr. zák. a výtržnictví dle § 202 odst. 1 tr. zák., obecné soudy při hodnocení důkazů nevybočily z argumentačního pole vymezeného provedenými důkazy, přičemž jim v tom důsledku nelze vytýkat svévoli, tj. absenci dostatečného racionálně logického odůvodnění. Vyjádřeno jinými slovy, jimi učiněné hodnocení důkazů takto není extrémním excesem při realizaci důkazního procesu spočívajícím v racionálně neobhajitelném úsudku o relaci mezi provedenými důkazy a z nich vyvozenými skutkovými zjištěními ve smyslu judikatury Ústavního soudu (srov. kupř. nálezy ve věcech

sp. zn. III. ÚS 84/94

,

III. ÚS 166/95

,

II. ÚS 182/02

,

II. ÚS 539/02

,

I. ÚS 585/04

,

II. ÚS 566/06

a další).

Nejvyšší soud, zabývající se podaným dovoláním stěžovatelů pod aspektem dovolacího důvodu obsaženého v § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, v odůvodnění svého usnesení, jímž jejich mimořádný opravný prostředek pro zjevnou neopodstatněnost odmítl, dostatečně potom vyložil důvody náležitého právního posouzení skutkového stavu, jakož se i vypořádal s výhradami stěžovatelů směřujícími do formulace skutkové věty výroku rozsudku Okresního soudu ve Vsetíně, pročež na obsah odůvodnění jeho usnesení, coby výraz nezávislého soudního rozhodování (čl. 82 odst. 1 ve spojení s čl. 1 odst. 1 Ústavy ČR) postačí pro stručnost odkázat.

V důsledku tohoto náhledu na obsah námitek stěžovatelů Ústavní soud ústavní stížnost pro zjevnou neopodstatněnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítl [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 8. ledna 2008

Michaela Židlická

předsedkyně senátu Ústavního soudu