Legislator Giurisprudenza & Legislazione
II.ÚS 963/16 ECLI:CZ:US:2016:2.US.963.16.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to meet mandatory lawyer representation requirement.

Numero d'incarto II.ÚS 963/16
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the applicant's constitutional complaint because the submission failed to meet the mandatory requirement for lawyer representation. Although the applicant had been repeatedly advised of this rule in previous proceedings, the court found the current filing formally defective and legally inadmissible. Consequently, the court rejected the complaint without a substantive review of the underlying administrative decisions.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; The submission of a constitutional complaint is strictly conditional upon representation by a lawyer, and failure to comply renders the complaint inadmissible regardless of prior warnings.

Parole chiave

Generato dall'IA
mandatory lawyer representation constitutional complaint admissibility formal defect dismissal Czech Constitutional Court legal counsel requirement

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Jaromíra Houžvičky, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 1. 2016 č. j. 2 As 297/2015-19, usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 1. 2016 č. j. 5 Afs 206/2015-23, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 10. 2015 č. j. 8 A 70/2012-87 a usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 14. 9. 2015 č. j. 59 Af 28/2014-77, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavnímu soudu byla dne 23. 3. 2016 doručena ústavní stížnost směřující proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 1. 2016 č. j. 2 As 297/2015-19, usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 1. 2016 č. j. 5 Afs 206/2015-23, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 10. 2015 č. j. 8 A 70/2012-87 a usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci ze dne 14. 9. 2015 č. j. 59 Af 28/2014-77.

2. Návrh podaný k Ústavnímu soudu trpěl závažnou formální vadou, která zároveň znemožňovala jakékoli hmotněprávní posouzení; nebyla naplněna podmínka podle § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") - stěžovatel musí být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem.

3. Jak přitom vyplývá z desítek řízení o ústavních stížnostech, jež stěžovatel v minulosti učinil, návrh Ústavnímu soudu zvolil navzdory tomu, že byl opakovaně Ústavním soudem poučen o náležitostech vyžadovaných zákonem pro podání řádné ústavní stížnosti (viz např. řízení o návrzích stěžovatelů

sp. zn. IV. ÚS 2283/13

,

sp. zn. I. ÚS 2856/14

,

sp. zn. IV. ÚS 3353/14

,

sp. zn. IV. ÚS 3408/14

,

sp. zn. III. ÚS 3506/14

,

sp. zn. II. ÚS 3867/14

).

4. Ústavní soud konstatuje, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v mnoha případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým. Za dané situace lze tedy považovat za neúčelné, aby soudce zpravodaj i v tomto řízení stěžovatele opětovně vyzýval k odstranění vad podání.

5. Ústavní soud proto - z důvodu nesplnění podmínky povinného právního zastoupení advokátem - vadný návrh stěžovatele mimo ústní jednání podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 29. dubna 2016

Ludvík David, v. r.

soudce zpravodaj