Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to lack of legal representation and defective petition form.
Cechia (CZ)
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by four individuals without a hearing or their presence. The petition lacked proper legal representation and contained an unclear request, violating statutory requirements. The court ruled that repeated warnings to the petitioner regarding these formal defects justified the dismissal under the relevant law.
Regesto Legislator
Generato dall'IAZákon o Ústavním soudu § 43 odst. 1 písm. a); The Constitutional Court may reject a constitutional complaint ex parte without a hearing if the petitioner fails to meet formal requirements such as legal representation or a clear petition, and has been duly warned of these deficiencies.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Davidem Uhlířem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků o návrhu stěžovatelů 1. T. R., 2. nezletilého T. R. a 3. nezletilé B. R. a 4. H. R., právně nezastoupených, proti rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 8, č. j. 0 P 35/2012, a proti rozhodnutí Městského soudu v Praze, č. j. 28 Co 474/2015, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Podáním doručeným Ústavnímu soudu dne 26. 1. 2016 učiněným prostřednictvím 1. stěžovatele byla napadena blíže neurčená rozhodnutí obecných soudů, tedy bez řádného uvedení dne vydání a jednacích čísel.
2. Ústavní stížnost nesplňovala náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Vady spočívaly zejména v nedostatku právního zastoupení a neurčitosti petitu.
3. Z vnitřní evidence Ústavního soudu bylo zjištěno, že stěžovatelé se prostřednictvím 1. stěžovatele obrací na Ústavní soud opakovaně, přičemž 1. stěžovatel byl vícekrát vyzýván k odstranění vad svých návrhů a poučen o nezbytnosti právního zastoupení před Ústavním soudem, včetně možnosti návrh odmítnout bez věcného projednání, pokud vady podání nebudou odstraněny (např. v řízeních
sp. zn. IV. ÚS 588/14
,
II. ÚS 1041/15
,
III. ÚS 1059/15
,
IV. ÚS 1520/15
,
III. ÚS 2028/15
,
IV. ÚS 2030/15
,
III. ÚS 2031/15
a dalších). Nelze tedy mít pochybnosti o tom, že stěžovatel byl řádně seznámen s požadavky kladenými zákonem na návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem včetně povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem, a to již při podání ústavní stížnosti. Smysl a účel obecné povinnosti právního zastoupení lze spatřovat zejména ve zcela mimořádné závažnosti řízení před Ústavním soudem a s tím spjaté snaze povinným právním zastoupením nejenom zajistit právně kvalifikované uplatňování práv před Ústavním soudem, nýbrž i garantovat vyšší stupeň objektivity účastníků řízení při posuzování vlastního postavení (srov. stanovisko pléna sp. zn. Pl. ÚS-st. 1/96 ze dne 21. 5. 1996). Lze konstatovat, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat 1. stěžovateli princip, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem. Setrvání na poučení stěžovatele v každém konkrétním případě nesplnění zákonných předpokladů pro řádné podání ústavní stížnosti se v nyní projednávané věci již jeví jako neefektivní a formalistické.
4. Vzhledem k této skutečnosti je nutno učinit závěr, že jsou splněny podmínky § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Ústavnímu proto soudu nezbylo, než předmětný návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 3. února 2016
David Uhlíř v. r.
soudce zpravodaj