Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to comply with mandatory lawyer representation requirements.
Cechia (CZ)
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by Ing. Pavel Radon against lower court decisions regarding his legal representation. Although the applicant had previously been warned about formal requirements for constitutional complaints, he failed to meet the statutory obligation of mandatory lawyer representation again. The court dismissed the request because the applicant knowingly ignored these established conditions without valid reason.
Regesto Legislator
Generato dall'IALaw on the Constitutional Court § 30; § 31: Mandatory lawyer representation is a strict condition for filing a constitutional complaint; repeated failure to comply without valid cause warrants immediate dismissal without further warnings.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem ve věci návrhu Ing. Pavla Radoně, na zrušení usnesení Nejvyššího soudu č. j. 30 Cdo 818/2014-65 ze dne 31. 8. 2015, rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 18 Co 198/2013-42 ze dne 5. 6. 2013 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 č. j. 15 C 237/2012-21 ze dne 6. 2. 2013, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Dne 19. 11. 2015 došel Ústavnímu soudu návrh směřující proti shora označeným soudním rozhodnutím. Ústavní soud nejdříve posuzoval, zda návrh na zahájení řízení splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány formální podmínky jeho věcného projednání, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších změn (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), přičemž dospěl k závěru, že návrh tyto požadavky z níže uvedených důvodů nesplňuje.
Třebaže byl dosud navrhovatel opakovaně a podrobně Ústavním soudem poučován o formálních požadavcích kladených na ústavní stížnost zákonem o Ústavním soudu (srov. kupř. řízení ve věcech
sp. zn. IV. ÚS 348/10
,
IV. ÚS 1866/14
aj.), je zcela zjevné, že ani nyní podaný návrh tyto náležitosti nesplňuje, jelikož v prvé řadě nebyl ani formálně, ani materiálně naplněn požadavek obligatorního zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem v souladu s § 30 a 31 vzpomínaného zákona. Vyzývat navrhovatele k odstranění vad návrhu by bylo z důvodů jemu z předchozích řízení velmi dobře známých neefektivní a formalistické. S právními následky takto podané ústavní stížnosti tak již byl navrhovatel dostatečně seznámen, přičemž tyto důsledky již i pocítil (odmítavé usnesení ve věci
sp. zn. IV. ÚS 1469/15
).
Ústavní soud opakovaně odkazuje na své dřívější usnesení
sp. zn. III. ÚS 1673/15
ze dne 18. 6. 2015, v němž přímo ve vztahu k navrhovateli výslovně uvedl, že "navrhovatel se před podáním projednávaného návrhu obrátil se svými návrhy na Ústavní soud celkem v 18 případech, přičemž se mu v šesti z nich dostalo poučení o náležitostech a podmínkách ústavní stížnosti stanovených zákonem o Ústavním soudu, v ostatních případech podaná ústavní stížnost náležitosti spojené především s povinným zastoupením stěžovatele advokátem na základě speciální plné moci splňovala. Z výše uvedeného shrnutí je tedy zřejmé, že navrhovateli jsou dostatečně známy podmínky uvedené v ustanovení § 29 a § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, přesto se je navrhovatel bez zjevného důvodu rozhodl v nyní projednávaném návrhu nerespektovat. Ústavní soud na základě výše uvedených skutečností a také z dalších důvodů, které budou dále vyloženy, nevyzval navrhovatele k odstranění vady předmětného návrhu".
Poněvadž navrhovatel zvolil stejný přístup i tentokráte, soudce zpravodaj jej opět za přiměřené aplikace ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako vadný odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
V Brně dne 3. prosince 2015
Tomáš Lichovník v. r.
soudce zpravodaj