Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to comply with mandatory lawyer representation requirements.
Cechia (CZ)
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by Ing. Pavel Radon against lower court decisions. The applicant had previously filed multiple complaints and received formal warnings about the mandatory requirement for legal representation by a lawyer under the Constitutional Court Act. The court deemed further admonition ineffective and dismissed the complaint as inadmissible for failing to meet statutory formalities.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 30, § 31, § 43 odst. 1 písm. a) of the Constitutional Court Act; A constitutional complaint is inadmissible if the applicant fails to comply with the mandatory requirement of legal representation by a lawyer, especially after prior warnings and repeated filings.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem ve věci návrhu Ing. Pavla Radoně, na zrušení usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. 4 Co 43/2013-76 ze dne 24. 7. 2013 a usnesení Krajského soudu v Praze č. j. 36 C 48/2009-65 ze dne 30. 1. 2013 a č. j. 36 C 48/2009-131 ze dne 9. 2. 2015, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Dne 18. 5. 2015 došel Ústavnímu soudu návrh směřující proti shora označeným soudním rozhodnutím. Ústavní soud nejdříve posuzoval, zda návrh na zahájení řízení splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány formální podmínky jeho věcného projednání, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších změn (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), přičemž dospěl k závěru, že návrh tyto požadavky z níže uvedených důvodů nesplňuje.
Třebaže byl dosud navrhovatel opakovaně a podrobně Ústavním soudem poučován o formálních požadavcích kladených na ústavní stížnost zákonem o Ústavním soudu (srov. kupř. řízení ve věcech
sp. zn. IV. ÚS 348/10
,
IV. ÚS 1866/14
aj.), je zcela zjevné, že ani nyní podaný návrh tyto náležitosti nesplňuje, jelikož v prvé řadě nebyl ani formálně, ani materiálně naplněn požadavek obligatorního zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem v souladu s § 30 a 31 vzpomínaného zákona. Vyzývat navrhovatele k odstranění vad návrhu by bylo z důvodů jemu z předchozích řízení velmi dobře známých neefektivní a formalistické. S právními následky takto podané ústavní stížnosti tak již byl navrhovatel dostatečně seznámen.
Ostatně v usnesení
sp. zn. III. ÚS 1673/15
ze dne 18. 6. 2015 Ústavní soud výslovně uvedl, že "navrhovatel se před podáním projednávaného návrhu obrátil se svými návrhy na Ústavní soud celkem v 18 případech, přičemž se mu v šesti z nich dostalo poučení o náležitostech a podmínkách ústavní stížnosti stanovených zákonem o Ústavním soudu, v ostatních případech podaná ústavní stížnost náležitosti spojené především s povinným zastoupením stěžovatele advokátem na základě speciální plné moci splňovala. Z výše uvedeného shrnutí je tedy zřejmé, že navrhovateli jsou dostatečně známy podmínky uvedené v ustanovení § 29 a § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, přesto se je navrhovatel bez zjevného důvodu rozhodl v nyní projednávaném návrhu nerespektovat. Ústavní soud na základě výše uvedených skutečností a také z dalších důvodů, které budou dále vyloženy, nevyzval navrhovatele k odstranění vady předmětného návrhu".
Poněvadž navrhovatel zvolil stejný přístup i k nyní posuzovanému návrhu, soudce zpravodaj jej za přiměřené aplikace ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako vadný odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
V Brně dne 8. července 2015
Tomáš Lichovník v. r.
soudce zpravodaj