Legislator Giurisprudenza & Legislazione
I.ÚS 1464/15 ECLI:CZ:US:2015:1.US.1464.15.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses complaint as filed by unauthorized municipal office, not the city itself.

Numero d'incarto I.ÚS 1464/15
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by the Municipal Office of Sokolov against a court order for enforcement costs. The applicant argued that the office lacked standing because it is not a legal person distinct from the city it serves. The court ruled that the complaint was inadmissible because only the city, not its municipal office, possesses the right to file such a petition.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 72 of the Act on the Constitutional Court; § 43 of the Act on the Constitutional Court: A constitutional complaint is inadmissible if filed by a person who is clearly unauthorized to do so, such as a municipal office acting without the capacity of the legal person it represents.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint standing municipal office legal person unauthorized petitioner city vs municipal office procedural admissibility

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 72 of the Act on the Constitutional Court
§ 43 of the Act on the Constitutional Court

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Ludvíka Davida, soudkyně Kateřiny Šimáčkové a soudce zpravodaje Davida Uhlíře, o ústavní stížnosti Městského úřadu Sokolov, se sídlem v Sokolově, Rokycanova 1929, zastoupeného JUDr. Václavem Krondlem, advokátem se sídlem v Karlových Varech, Jiráskova 1343/2, proti usnesení Okresního soudu v Sokolově ze dne 7. dubna 2015 č. j. 27 EXE 7316/2014-40 a příkazu k úhradě nákladů exekuce vydanému JUDr. Ivo Luhanem, soudním exekutorem Exekutorského úřadu v Praze 1, dne 18. prosince 2014 č. j. 099 EX 9134/14-17, spojené s návrhem na zrušení § 14b odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, takto:

Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.

Odůvodnění:

1. Stěžovatel v ústavní stížnosti, doručené Ústavnímu soudu dne 18. května 2015, podle ustanovení § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), navrhoval zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, neboť má za to, že jimi bylo porušeno jeho základní právo ve smyslu čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, podle něhož jsou si všichni účastníci v řízení rovni. Ústavní stížnost spojil stěžovatel s návrhem na zrušení § 14b odst. 2 advokátního tarifu.

2. Soudní exekutor určil svým příkazem k úhradě nákladů exekuce náklady oprávněného stěžovatele v částce 484 Kč. Stěžovatel podal u soudního exekutora proti příkazu námitky, ve kterých nesouhlasil s určením nákladů za právní zastoupení v exekučním řízení s tím, že podle jeho názoru mu měly být přiznány náklady vyšší tak, aby odpovídaly zákonnému principu o náhradě všech vynaložených nákladů. Okresní soud po přezkoumání postupu pověřeného exekutora dospěl k závěru, že podané námitky nejsou důvodné a zamítl je.

3. Stěžovatel v ústavní stížnosti tvrdil, že pokud soudní exekutor a obecný soud aplikovali na posuzovaný případ ustanovení § 14b odst. 2 advokátního tarifu, nejednali v souladu s ústavně zaručeným principem rovnosti účastníků. Obecný soud měl podle názoru stěžovatele účelnost vynaložených nákladů posuzovat na základě své vlastní úvahy, a nikoliv direktivně stanoveným podzákonným právním předpisem.

4. Ústavní soud před tím, než přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem o Ústavním soudu. V tomto ohledu dospěl Ústavní soud k závěru, že ústavní stížnost je podána někým zjevně neoprávněným.

5. První senát Ústavního soudu připomíná, že Ústavní soud se prakticky totožnými ústavními stížnostmi téhož stěžovatele v minulosti již zabýval (usnesení

sp. zn. IV. ÚS 952/15

,

IV. ÚS 1142/15

,

IV. ÚS 1497/15

,

IV. ÚS 1509/15

a

II. ÚS 1465/15

), přičemž na svých závěrech nemá čeho měnit a pro stručnost na uvedená rozhodnutí odkazuje.

6. Projednávaná ústavní stížnost nebyla podána městem Sokolov, nýbrž jeho městským úřadem, který na rozdíl od města, jehož je orgánem, není právnickou osobou. Proto stěžovatel není osobou oprávněnou podat ústavní stížnost.

7. Z výše uvedených důvodů byla ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu odmítnuta jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným. Návrh stěžovatele na zrušení ustanovení § 14b odst. 2 advokátního tarifu jako návrh akcesorický podle ustálené judikatury Ústavního soudu sdílí právní osud ústavní stížnosti, proto byl podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítnut.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 31. srpna 2015

Ludvík David v. r.

předseda senátu