Constitutional complaint dismissed because the municipal office is not a legal person entitled to file.

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Ludvíka Davida, soudkyně Kateřiny Šimáčkové a soudce zpravodaje Davida Uhlíře, o ústavní stížnosti Městského úřadu Sokolov, se sídlem v Sokolově, Rokycanova 1929, zastoupeného JUDr. Václavem Krondlem, advokátem se sídlem v Karlových Varech, Jiráskova 1343/2, proti usnesení Okresního soudu v Lounech ze dne 6. května 2015 č. j. 11 EXE 5274/2014-33 a příkazu k úhradě nákladů exekuce vydanému JUDr. Ivo Luhanem, soudním exekutorem Exekutorského úřadu Praha 1, dne 18. prosince 2014 č. j. 099 EX 9241/14-23, spojené s návrhem na zrušení § 14b odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, takto:

Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.

Odůvodnění:

1. Stěžovatel v ústavní stížnosti, doručené Ústavnímu soudu dne 13. května 2015, podle ustanovení § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), navrhoval zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, neboť má za to, že jimi bylo porušeno jeho základní právo ve smyslu čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, podle něhož jsou si všichni účastníci v řízení rovni. Ústavní stížnost spojil stěžovatel s návrhem na zrušení § 14b odst. 2 advokátního tarifu.

2. Soudní exekutor určil svým příkazem k úhradě nákladů exekuce náklady oprávněného stěžovatele v částce 484 Kč. Stěžovatel podal u soudního exekutora proti příkazu námitky, ve kterých nesouhlasil s určením nákladů za právní zastoupení v exekučním řízení s tím, že podle jeho názoru mu měly být přiznány náklady ve výši 1 936 Kč. Okresní soud po přezkoumání postupu pověřeného exekutora dospěl k závěru, že podané námitky nejsou důvodné a zamítl je.

3. Stěžovatel v ústavní stížnosti tvrdil, že pokud soudní exekutor a obecný soud aplikovali na posuzovaný případ ustanovení § 14b odst. 2 advokátního tarifu, nejednali v souladu s ústavně zaručeným principem rovnosti účastníků. Obecný soud měl podle názoru stěžovatele účelnost vynaložených nákladů posuzovat na základě své vlastní úvahy, a nikoliv direktivně stanoveným podzákonným právním předpisem.

4. Ústavní soud před tím, než přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem o Ústavním soudu. V tomto ohledu dospěl Ústavní soud k závěru, že ústavní stížnost je podána někým zjevně neoprávněným.

5. První senát Ústavního soudu připomíná, že Ústavní soud se prakticky totožnými ústavními stížnostmi téhož stěžovatele v minulosti již zabýval (usnesení

sp. zn. IV. ÚS 952/15

,

IV. ÚS 1142/15

,

IV. ÚS 1497/15

,

IV. ÚS 1509/15

a

II. ÚS 1465/15

), přičemž na svých závěrech nemá čeho měnit a pro stručnost na uvedená rozhodnutí odkazuje.

6. Projednávaná ústavní stížnost nebyla podána městem Sokolov, nýbrž jeho městským úřadem, který na rozdíl od města, jehož je orgánem, není právnickou osobou. Proto stěžovatel není osobou oprávněnou podat ústavní stížnost.

7. Z výše uvedených důvodů byla ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu odmítnuta jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným. Návrh stěžovatele na zrušení ustanovení § 14b odst. 2 advokátního tarifu jako návrh akcesorický podle ustálené judikatury Ústavního soudu sdílí právní osud ústavní stížnosti, proto byl podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítnut.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 31. srpna 2015

Ludvík David v. r.

předseda senátu