Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to meet mandatory lawyer representation requirement.

Ústavní soud rozhodl dne 8. června 2015 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedy Jana Musila (soudce zpravodaje) a soudců Jana Filipa a Vladimíra Kůrky ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Jaromíra Houžvičky, bez právního zastoupení, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 2. 2015 č. j. 2 Afs 245/2014-19 a proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 2. 12. 2014 č. j. 59 Af 29/2013-60, spojené s návrhem na zrušení ustanovení právních předpisů ukládajících povinné zastoupení advokátem v řízení o dovolání, kasační i ústavní stížnosti, a povinnost zaplatit soudní poplatek, za účasti Nejvyššího správního soudu a Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci, jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost a s ní spojený návrh se odmítají.

Odůvodnění:

I. V ústavní stížnosti ze dne 11. 5. 2015, doručené Ústavnímu soudu dne 13. 5. 2015, se Ing. Jaromír Houžvička domáhal, aby Ústavní soud nálezem zrušil v záhlaví uvedená rozhodnutí vydaná v řízení o zrušení nebo vyslovení nicotnosti rozhodnutí žalovaného Finančního úřadu pro Liberecký kraj ze dne 3. 10. 2013 č. j. 1068077/13/2607-05702-603498, jímž byla zamítnuta jeho námitka proti vyrozumění správce daně o převedení daňového přeplatku na nedoplatek na dani z nemovitostí.

Společně s ústavní stížností stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud "z právních předpisů odstranil povinné zastoupení advokátem při podání dovolání, kasační i ústavní stížnosti i jejich zpoplatnění soudními poplatky (jejich osvobozením)."

Další obsah ústavní stížnosti jakož i rozhodnutí jí napadených blížeji reprodukovat netřeba, neboť z důvodů dále vyložených bylo nutno návrh odmítnout.

II. Předtím, než přistoupí k věcnému projednání ústavní stížnosti, zkoumá Ústavní soud, zda návrh obsahuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou splněny podmínky jeho projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), přičemž v projednávané věci dospěl k závěru, že tomu tak není.

V projednávaném případě stěžovatel jako účastník řízení není zastoupen advokátem, jak vyžaduje ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, a to navzdory skutečnosti, že v řadě dřívějších usnesení vydaných v řízení o jiných ústavních stížnostech stěžovatele Ústavní soud stěžovatele opakovaně poučoval o náležitostech ústavní stížnosti, včetně podmínky povinného zastoupení advokátem v řízení o ústavní stížnosti (např. usnesení ze dne 4. 3. 2015

sp. zn. III. ÚS 3470/14

a ze dne 16. 4. 2015

sp. zn. III. ÚS 865/15

). Stěžovateli je tudíž uvedená podmínka řízení dostatečně známa, neboť k Ústavnímu soudu podal v minulosti již 17 ústavních stížností a měl dostatečný čas na obstarání právního zastoupení.

Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, jestliže navrhovatel neodstranil vady ve lhůtě k tomu určené. Setrvání na požadavku dalšího poučení by však v projednávaném případě bylo neefektivní a formalistické. Ústavní soud proto ústavní stížnost odmítl podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Akcesorický návrh na zrušení ustanovení právních předpisů, upravujících povinné zastoupení advokátem při podání dovolání, kasační stížnosti a ústavní stížnosti a jejich zpoplatnění soudními poplatky, podaný podle § 74 zákona o Ústavním soudu, Ústavní soud odmítl podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. b) ve spojení s ustanovením § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, neboť byla-li ústavní stížnost neschopná věcného projednání, odpadla tím současně i základní podmínka možného projednání návrhu na zrušení zákona (srov. výše citované usnesení ze dne 16. 4. 2015

sp. zn. III. ÚS 865/15

).

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 8. června 2015

Jan Musil v. r.

předseda senátu Ústavního soudu