Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to lack of mandatory lawyer representation and formal defects.
Cechia (CZ)
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court rejected the applicant's constitutional complaint, ruling it inadmissible due to formal defects and the absence of mandatory lawyer representation. The applicant repeatedly filed defective complaints despite prior warnings, violating procedural requirements under the Constitutional Court Act. Consequently, the court dismissed the petition without a merits review, citing inefficiency in further instruction.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 34, § 72, § 30, § 31 of the Constitutional Court Act; A constitutional complaint filed without mandatory lawyer representation and containing formal defects is inadmissible, and repeated failure to correct such defects renders the petition ineffective.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Filipem o ústavní stížnosti navrhovatelky Aleny Houžvičkové, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 4. března 2015 č. j. 2 Afs 26/2015-19 a usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 8. ledna 2015 č. j. 59 Af 23/2014-72, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Návrhem ze dne 23. 5. 2015, doručeným Ústavnímu soudu faxem 25. 5. 2015 a poštovní relací dne 29. 5. 2015, který byl označen jako ústavní stížnost, stěžovatelka napadla a domáhala se zrušení shora uvedených soudních rozhodnutí, a to pro porušení jejího práva na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Současně navrhla, aby Ústavní soud "z právních předpisů odstranil povinné zastoupení advokátem při podání dovolání, kasační i ústavní stížnosti i jejich zpoplatnění soudními poplatky".
Podání stěžovatelky však není možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož trpí řadou formálních a obsahových nedostatků, především pak stěžovatelka není pro řízení zastoupena advokátem (§ 34, 72, 30, 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Z dalších řízení o ústavních stížnostech, jež stěžovatelka u Ústavního soudu vedla (např.
sp. zn. IV. ÚS 2729/13
,
IV. ÚS 3366/13
,
IV. ÚS 3556/13
), se podává, že tento postup (jímž ignoruje povinné zastoupení advokátem a formální náležitosti ústavní stížnosti) volí opakovaně, ačkoli byla Ústavním soudem mnohokrát poučena, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti, a vyzývána k odstranění nedostatků návrhu.
Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, jestliže navrhovatel neodstranil vady ve lhůtě k tomu určené. Lze-li však vycházet ze spolehlivého předpokladu, že již dříve poskytnuté informace byly stěžovatelce objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu, že se na Ústavní soud (s ústavní stížností) nelze obracet jinak než řádným podáním a v zastoupení advokátem, jeví se Ústavnímu soudu (jak se již opakovaně vyjádřil) setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým.
I v této věci se tudíž Ústavní soud uchýlil k užití ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 8. června 2015
Jan Filip v. r.
soudce Ústavního soudu