Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to meet mandatory lawyer representation requirement.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court dismissed the constitutional complaint filed by Jaromír and Alena Houžvičková against administrative court decisions. The applicants failed to satisfy the statutory condition requiring mandatory legal representation by an attorney, a requirement they had repeatedly ignored despite prior warnings. The court rejected the complaint because the procedural defect precluded any substantive review of the underlying administrative rulings.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; The Constitutional Court must reject a constitutional complaint if the applicants fail to comply with the mandatory requirement of legal representation by an attorney, as this condition is a prerequisite for admissibility.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem o ústavní stížnosti stěžovatelů Ing. Jaromíra Houžvičky a Aleny Houžvičkové, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 11. 2014 č. j. 7 As 229/2014-16 a proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 9. 2014 č. j. 8 A 196/2013-67, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Ústavnímu soudu byla dne 25. 2. 2015 doručena ústavní stížnost směřující proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 11. 2014 č. j. 7 As 229/2014-16 a proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 9. 2014 č. j. 8 A 196/2013-67.
2. Návrh podaný k Ústavnímu soudu trpěl závažnou formální vadou, která zároveň znemožňovala jakékoli hmotněprávní posouzení; nebyla naplněna podmínka podle § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") - stěžovatelé musí být v řízení před Ústavním soudem zastoupeni advokátem.
3. Jak přitom vyplývá z desítek řízení o ústavních stížnostech, jež stěžovatelé v minulosti učinili, návrh Ústavnímu soudu zvolili navzdory tomu, že byli opakovaně Ústavním soudem poučeni o náležitostech vyžadovaných zákonem pro podání řádné ústavní stížnosti (viz např. řízení o návrzích stěžovatelů
sp. zn. IV. ÚS 2283/13
,
sp. zn. I. ÚS 2856/14
,
sp. zn. IV. ÚS 3353/14
,
sp. zn. IV. ÚS 3408/14
,
sp. zn. III. ÚS 3506/14
,
sp. zn. II. ÚS 3867/14
).
4. Ústavní soud konstatuje, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v mnoha případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým. Za dané situace lze tedy považovat za neúčelné, aby soudce zpravodaj i v tomto řízení stěžovatele opětovně vyzýval k odstranění vad podání.
5. Ústavní soud proto - z důvodu nesplnění podmínky povinného právního zastoupení advokátem - vadný návrh stěžovatelů mimo ústní jednání podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 5. března 2015
Ludvík David, v. r.
soudce zpravodaj