Constitutional complaint dismissed due to failure to meet mandatory lawyer representation requirement under Constitutional Court Act.
Cechia (CZ)
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court dismissed the constitutional complaint filed by Ing. Jaromír Houžvička against administrative court decisions. The applicant failed to satisfy the mandatory condition of legal representation by a lawyer required by the Constitutional Court Act, rendering the complaint procedurally defective. Although the court invited the applicant to cure the defect, the deadline expired without remedy, and the request for extension was rejected due to the applicant's history of ignoring similar warnings.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; A constitutional complaint is inadmissible if the applicant fails to be represented by a lawyer, and a subsequent invitation to cure the defect does not extend the deadline if the applicant repeatedly disregards prior warnings.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Jaromíra Houžvičky, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 9. 2014 č. j. 2 As 113/2014-30 a proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 21. 5. 2014 č. j. 59 Af 29/2013-41, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Ústavnímu soudu byla dne 15. 12. 2014 doručena ústavní stížnost směřující proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 9. 2014 č. j. 2 As 113/2014-30 a proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 21. 5. 2014 č. j. 59 Af 29/2013-41.
2. Návrh podaný k Ústavnímu soudu trpěl závažnou formální vadou, která zároveň znemožňovala jakékoli hmotněprávní posouzení; nebyla naplněna podmínka podle § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") - stěžovatel musí být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem.
3. Vzhledem k tomu, že ústavní stížnost nesplňovala nezbytnou náležitost požadovanou zákonem o Ústavním soudu, byl stěžovatel dne 23. 1. 2015 - s náležitým poučením o následku nedoručení řádné ústavní stížnosti Ústavnímu soudu ve stanovené lhůtě - vyzván k odstranění nedostatku povinného právního zastoupení advokátem. Výzva Ústavního soudu byla stěžovateli doručena (uložením) dne 6. 2. 2015. Následujícího dne mu počala běžet určená 20denní lhůta, která marně uplynula dne 26. 2. 2015.
4. Stěžovatel přípisem ze dne 25. 2. 2015 (doručen 26. 2. 2015) požádal Ústavní soud o prodloužení lhůty k odstranění vad ústavní stížnosti. Jak ovšem vyplývá z desítek řízení o ústavních stížnostech, jež stěžovatel v minulosti učinil, návrh Ústavnímu soudu na zahájení řízení zvolil navzdory tomu, že byl dosud opakovaně Ústavním soudem poučen o náležitostech vyžadovaných zákonem pro podání řádné ústavní stížnosti (viz např. řízení o návrzích stěžovatele
sp. zn. IV. ÚS 3408/14
,
sp. zn. III. ÚS 3506/14
,
sp. zn. II. ÚS 3867/14
). Ústavní soud proto lhůtu stěžovateli neprodloužil.
5. Z důvodu nesplnění podmínky povinného právního zastoupení advokátem Ústavní soud vadný návrh stěžovatele mimo ústní jednání podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 5. března 2015
Ludvík David, v. r.
soudce zpravodaj