Constitutional complaint dismissed due to failure to meet mandatory lawyer representation requirement under Constitutional Court Act.
Cechia (CZ)
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by Ing. Přemysl Chmelář against lower court decisions. The applicant failed to satisfy the mandatory condition of being represented by a lawyer, a requirement explicitly stated in the law and repeatedly communicated in previous proceedings. Although the court noted that repeated warnings were unnecessary given the applicant's history, the formal defect precluded any substantive review of the merits.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; A constitutional complaint is inadmissible if the applicant fails to be represented by a lawyer, as this mandatory condition must be strictly observed to ensure procedural regularity.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Přemysla Chmelaře, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 10. 2014 č. j. 30 Co 402/2014-25 a proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 29. 3. 2013 č. j. 34 C 262/2012-14, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Ústavnímu soudu byla dne 13. 1. 2015 doručena ústavní stížnost směřující proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 10. 2014 č. j. 30 Co 402/2014-25 a proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 29. 3. 2013 č. j. 34 C 262/2012-14.
2. Návrh podaný k Ústavnímu soudu trpěl závažnou formální vadou, která zároveň znemožňovala jakékoli hmotněprávní posouzení; nebyla naplněna podmínka podle § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (stěžovatel musí být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem).
3. Jak přitom vyplývá z mnoha řízení o ústavních stížnostech, jež stěžovatel v minulosti učinil, návrh podal navzdory tomu, že byl opakovaně poučen o této podmínce řízení, resp. o tom, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti (viz např. řízení ve věci návrhu stěžovatele
sp. zn. IV. ÚS 3542/13
,
sp. zn. I. ÚS 1887/13
,
sp. zn. II. ÚS 1078/13
,
sp. zn. II. ÚS 350/13
,
sp. zn. IV. ÚS 572/13
).
4. Ústavní soud konstatuje, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v mnoha případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým. Za dané situace lze tedy považovat za neúčelné, aby soudce zpravodaj i v tomto řízení stěžovatele opětovně vyzýval k odstranění vad podání.
5. Ústavní soud proto - z důvodu nesplnění podmínky povinného právního zastoupení advokátem - vadný návrh stěžovatele mimo ústní jednání podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 16. února 2015
Ludvík David, v. r.
soudce zpravodaj