Constitutional complaint dismissed as inadmissible because the administrative court decision was not final.
Cechia (CZ)
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court rejected the University of Masaryk's complaint, ruling it inadmissible because the appealed administrative decision was not final. The Supreme Administrative Court had previously vacated a lower court ruling and returned the case for further proceedings. Since the matter remained pending, the court held that no final decision existed against which a constitutional complaint could be lodged.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; A constitutional complaint is inadmissible if the decision under attack is not final and binding.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Filipem o ústavní stížnosti stěžovatelky Masarykovy univerzity, se sídlem Brno, Žerotínovo náměstí 617/9, zastoupené JUDr. Petrem Dítětem, MBA, LL.M, advokátem se sídlem Olomouc, Horní náměstí 19, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. srpna 2013 č. j. 7 As 46/2013-34, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Návrhem (doručeným osobně dne 25. 11. 2013) stěžovatelka navrhla zrušit v záhlaví citovaný rozsudek s tím, že jím měla být porušena její základní práva (především na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Argumentaci ústavní stížnosti není třeba s ohledem na dále uvedené okolnosti reprodukovat (srov. text níže).
2. Napadeným rozsudkem Nejvyšší správní soud zrušil rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 24. dubna 2013 č. j. 31 Af 10/2012-49, rozhodnutí rektora Masarykovy univerzity ze dne 20. října 2011 č. j. MU-PS/18261/2011/15225/PřF a rozhodnutí děkana Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity ze dne 2. srpna 2011 č. j. MU-PS/12733/15225/PřF a věc vrátil žalované stěžovatelce k dalšímu řízení.
3. Ještě dříve, než mohl Ústavní soud přikročit k věcnému projednání ústavní stížnosti, musel zkoumat, zda jsou splněny formální požadavky kladené na takový návrh zákonem o Ústavním soudu, přičemž shledal, že ústavní stížnost, jinak tyto požadavky splňující, je nepřípustná. V této souvislosti možno uvést, že podobnou ústavní stížností téže stěžovatelky se v minulosti již zabýval a usnesením ze dne 4. 12. 2013
sp. zn. IV. ÚS 3564/13
ji odmítl jako nepřípustnou. Důvody pro kvalifikaci ústavní stížnosti stěžovatelky jsou i v tomto případě stejné a na jejich bližší rozvedení ve výše citovaném usnesení ze dne 4. 12. 2013 možno v plném rozsahu odkázat. Nejvyšší správní soud napadeným rozsudkem vrátil věc k dalšímu projednání stěžovatelce, a proto rozhodnutí napadené ústavní stížností není v řízení rozhodnutím konečným, proti němuž by bylo možno podat ústavní stížnost dříve, než o ní bude s konečnou platností pořadem správního soudnictví rozhodnuto.
4. S ohledem na výše uvedené tedy Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnout jako nepřípustný návrh.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 8. ledna 2014
Jan Filip v. r.
soudce Ústavního soudu