Constitutional court dismisses appeal against court costs ruling as manifestly unfounded due to proper legal application.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by Mostecká bytová, a.s., regarding a first-instance court's decision on litigation costs. The company argued that the partial award of costs violated its fundamental rights and relied on previous Constitutional Court rulings regarding creditor changes. The court rejected the appeal as manifestly unfounded because the lower court correctly applied the Civil Procedure Code to award only necessary costs for effective legal representation.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if the Constitutional Court finds it manifestly unfounded, meaning no violation of fundamental rights or freedoms guaranteed by the constitutional order has occurred.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Vladimíra Kůrky, soudce Jana Musila a soudce zpravodaje Pavla Rychetského ve věci stěžovatelky MOSTECKÁ BYTOVÁ, a. s., se sídlem Most, J. Skupy 2522, IČO 25438832, zastoupené JUDr. Janem Růžkem, advokátem se sídlem Louny, Poděbradova 751, o ústavní stížnosti proti výroku o nákladech řízení rozsudku Okresního soudu v Mostě ze dne 6. listopadu 2012 sp. zn. 13 C 118/2012, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Stěžovatelka se cestou ústavní stížnosti domáhala zrušení výroku výše označeného rozsudku, kterým bylo rozhodnuto o nákladech řízení pouze ve výši 5 756 Kč. Návrh odůvodnila tím, že se napadeným rozhodnutím, jímž jí nebyly přiznány náklady řízení v plné výši, cítí dotčena v právech zakotvených v článcích 36 odst. 1 a 37 odst. 2, 3 Listiny základních práv a svobod, v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod i v čl. 90 a 95 odst. 1 Ústavy České republiky.
Poukázala na okolnosti, za nichž došlo ke změně v osobě věřitele, který nebyl schopen objektivně své právo uplatnit, a proto vyslovila přesvědčení, že se nálezy Ústavního soudu, na něž se soud v odůvodnění odvolal, dotýkaly jiných případů.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem.
Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon o Ústavním soudu"].
Z obsahu stížností napadeného rozhodnutí zásah do práv, kterých se stěžovatelka v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. V řízení o uplatněné pohledávce ve výši 3 063 Kč s přísl. bylo žalobě vyhověno a o nákladech řízení žalované soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 občanského soudního řádu - k náhradě byly přiznány náklady potřebné k účelnému uplatnění práva (tedy účelně vynaložené), jakož i v souladu s nálezy Ústavního soudu (
sp. zn. I. ÚS 3923/11
,
III. ÚS 3697/11
,
I. ÚS 4711/12
a další).
Na odůvodnění rozsudku lze v dalším odkázat. Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 28. února 2013
Vladimír Kůrka v. r.
předseda senátu