Constitutional Court dismisses constitutional complaint regarding refusal of full litigation cost reimbursement due to lack of new grounds.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by Grato, spol. s r. o., against a district court's decision denying full litigation costs. The plaintiff argued that previous rulings established a right to full reimbursement, but the court found no new grounds for intervention. Consequently, the complaint was dismissed under the provision allowing rejection when no new reasons exist.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; The Constitutional Court may reject a constitutional complaint if the same grounds as previously examined cases are presented without new facts or arguments.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 30. května 2012 v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů, soudců Františka Duchoně a Pavla Holländera o ústavní stížnosti společnosti Grato, spol. s r. o. se sídlem v Mariánských Lázních, Palackého 796/57a, zastoupené Mgr. Ivanou Sládkovou, advokátkou se sídlem v Praze 5, Janáčkovo nábř. 39/51, proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě sp. zn. 126 EC 676/2010 ze dne 24. února 2012, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Stěžovatel svou ústavní stížností napadá, s tvrzením porušení práv zaručovaných články 36 odst. 1 a 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, jakož i porušení článku 90 Ústavy, v záhlaví označené rozhodnutí obecného soudu ve výroku o nákladech řízení, a to z důvodů v zásadě již uváděných v jeho předcházejících ústavních stížnostech, podle něj svědčících pro přiznání práva na náhradu nákladů řízení v plné jím uplatňované výši.
Napadeným rozhodnutím bylo soudem I. stupně v řízení o žalobě stěžovatele pro zaplacení částky 1 008,- Kč s přísl., představující nezaplacené jízdné a přirážku k němu, kterážto pohledávka byla stěžovateli postoupena, rozhodnuto tak, že žalovaný je povinen žalovanou částku s příslušenstvím stěžovateli zaplatit. Dále byla žalovanému podle § 142 odst. 1 o. s. ř. stanovena povinnost nahradit stěžovateli na nákladech řízení částku 300,- Kč, přičemž v odůvodnění svého rozhodnutí soud podrobně zdůvodnil, proč stěžovateli již nepřiznal dále jím požadované náklady představující odměnu za zastoupení advokátem, jež považoval za neúčelně vynaložené.
V posuzovaném případě, stejně jako v předcházejících stěžovatelových věcech, Ústavní soud důvod pro svůj zásah nezjistil z týchž důvodů, které již uvedl v rozhodnutích
sp. zn. I. ÚS 1175/12
,
IV. ÚS 1093/12
,
III. ÚS 1460/12
, na jejichž odůvodnění pro stručnost stěžovatele odkazuje, neboť se týkají shodné problematiky posouzení účelnosti nákladů řízení. Proto byla stížnost podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odmítnuta.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 30. května 2012
Ivana Janů
předsedkyně senátu Ústavního soudu