Legislator Giurisprudenza & Legislazione
IV.ÚS 1093/12 ECLI:CZ:US:2012:4.US.1093.12.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses appeal against district court's partial denial of litigation costs as reasonable and justified.

Numero d'incarto IV.ÚS 1093/12
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by Grato, s.r.o., challenging the district court's decision to deny a portion of the plaintiff's litigation costs. The plaintiff argued that the district court's refusal to award full costs was arbitrary and violated their rights under the Charter of Fundamental Rights and Freedoms. The court found no evidence of arbitrariness, noting that the lower court properly assessed the utility of the expenses given the repetitive nature of the plaintiff's claims.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; Constitutional complaints regarding litigation costs are rejected unless the lower court's decision is arbitrary or violates fundamental rights to a fair trial.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint litigation costs arbitrariness fair trial rights district court decision utility of expenses repetitive claims

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA
I. ÚS 257/05
Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedkyně senátu Ivany Janů a soudců Františka Duchoně a Vojena Güttlera - ze dne 20. prosince 2005 ve věci ústavní stížnosti M. P. proti rozsudku Krajského soudu v Praze č. j. 23 Co 631/2004-479 ze dne 22. 2. 2005, kterým mj. nebyla přiznána žádnému z účastníků náhrada nákladů řízení.
I. ÚS 191/06
Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedy senátu Františka Duchoně a soudců Vojena Güttlera a Ivany Janů - ze dne 13. září 2006 ve věci ústavní stížnosti P. M. proti výroku II. usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne 22. 7. 2005 č. j. 26 C 14/2005-32 a proti usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 25. 11. 2005 č. j. 40 Co 1305/2005-43, jimiž stěžovatelce nebyla přiznána náhrada nákladů řízení.
I. ÚS 1236/07
Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedy senátu Vojena Güttlera a soudců Ivany Janů a Františka Duchoně - ze dne 17. října 2007 ve věci ústavní stížnosti SETTO logistika, s. r. o., proti části výroku II. rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. února 2007 sp. zn. 22 Co 247/2006, který zní "ve výroku o nákladech řízení pod bodem II. se rozsudek soudu I. stupně mění tak, že se žalovanému náhrada nákladů nepřiznává", a proti výroku III. téhož rozsudku, který zní "žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů odvolacího řízení".
II. ÚS 259/05
Ústavního soudu - II. senátu složeného z předsedy senátu Jiřího Nykodýma, soudce zpravodaje Pavla Rychetského a soudkyně Dagmar Lastovecké - ze dne 21. března 2006 ve věci ústavní stížnosti E. Š. proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 1. února 2005 č. j. 11 Co 493/2004-415, kterým bylo k odvolání vedlejší účastnice Mgr. G. S., správkyně konkursní podstaty P., s. p. v likvidaci, změněno rozhodnutí soudu prvního stupně o náhradě nákladů řízení.
I. ÚS 351/05
Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedy senátu Františka Duchoně, soudce zpravodaje Pavla Rychetského a soudce Vojena Güttlera - ze dne 3. května 2006 ve věci ústavní stížnosti J. P. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 13. dubna 2005 č. j. 9 Cmo 277/2004-96, jímž bylo stěžovateli uloženo zaplatit žalobci v daném právním sporu náhradu nákladů soudního řízení.
II. ÚS 549/06
Ústavního soudu - II. senátu složeného z předsedy senátu Stanislava Balíka a soudců Dagmar Lastovecké a Jiřího Nykodýma - ze dne 29. listopadu 2006 ve věci ústavní stížnosti Kovoobrábění KBK, s. r. o., proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 21. června 2006 sp. zn. 29 Co 308/2006 a usnesení Okresního soudu v Kolíně ze dne 10. května 2006 sp. zn. 6 C 233/2004, jimiž bylo zastaveno řízení a stěžovatelce byla uložena povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení.
I. ÚS 1056/07
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Vojena Güttlera a soudců Ivany Janů a Františka Duchoně ve věci ústavní stížnosti stěžovatele P.
III. ÚS 1817/07
Ústavního soudu - III. senátu složeného z předsedy senátu Jiřího Muchy a soudců Vladimíra Kůrky a Jana Musila (soudce zpravodaj) - ze dne 30. dubna 2008 ve věci ústavní stížnosti BDF, spol. s r. o., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. dubna 2007 č. j. 68 Co 152/2007-231 a proti výroku pod bodem II. usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 30. ledna 2007 č. j. 11 C 54/98-218, kterými bylo rozhodnuto o povinnosti stěžovatelky zaplatit náhradu nákladů řízení, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 6 jako účastníků řízení a B. M. jako vedlejší účastnice řízení.
I. ÚS 1030/08
Constitutional Court reverses lower court on litigation costs due to discretionary error but denies applicant's claim.
II. ÚS 622/10
Constitutional Court partially allowed appeal, striking lower court ruling on state litigation cost recovery due to statutory limits.
IV. ÚS 3259/11
Constitutional Court dismisses appeal against lower court's decision on legal costs as not arbitrary.
III. ÚS 3563/11
Constitutional Court dismisses appeal against court decision on litigation costs as not arbitrary.
III. ÚS 3694/11
Constitutional Court dismisses constitutional complaint regarding lawyer fees as procedural costs not violating fundamental rights.
IV. ÚS 2777/11
Constitutional Court joins multiple identical cost reimbursement complaints into a single proceeding for efficiency.

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl dne 4. dubna 2012 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného, soudců Pavla Holländera a Michaely Židlické o ústavní stížnosti společnosti Grato, spol. s r. o. se sídlem v Mariánských Lázních, Palackého 796/57a, zastoupené Mgr. Ivanou Sládkovou, advokátkou se sídlem v Praze 5, Janáčkovo nábř. 39/51, proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě sp. zn. 162 EC 544/2010 ze dne 12. ledna 2012, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatel svou ústavní stížností napadá, s tvrzením porušení práv zaručovaných články 36 odst. 1 a 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, jakož i porušení článku 90 Ústavy, v záhlaví označené rozhodnutí obecného soudu ve výroku o nákladech řízení a v tomto rozsahu se domáhá jeho zrušení.

Napadeným rozhodnutím bylo soudem I. stupně v řízení o žalobě stěžovatele pro zaplacení částky 1.008,- Kč s přísl., představující nezaplacené jízdné a přirážku k němu, kterážto pohledávka byla stěžovateli postoupena, rozhodnuto tak, že žalovaný je povinen žalovanou částku s příslušenstvím stěžovateli zaplatit. Dále byla žalovanému stanovena povinnost nahradit stěžovateli na nákladech řízení částku 300,- Kč, přičemž v odůvodnění svého rozhodnutí soud podrobně zdůvodnil, proč stěžovateli již nepřiznal dále jím požadované náklady představující odměnu za zastoupení advokátem, jež považoval za neúčelně vynaložené.

Stěžovatel v podrobně zdůvodněné stížnosti i s odkazem na judikaturu Ústavního soudu nákladů řízení se týkající (rozhodnutí

sp. zn. I. ÚS 257/05

,

I. ÚS 191/06

,

I. ÚS 1236/07

) obsáhle oponuje závěrům obecného soudu, jehož postup při rozhodování o nákladech řízení považuje za svévolný, jeho rozhodnutí za nespravedlivé, v podstatě za nepředvídatelné a nedostatečně zdůvodněné, přičemž uvádí řadu argumentů, včetně poukazu na hmotněprávní úpravu týkající se postoupení pohledávky a na příslušnou procesní úpravu, obsahující pravidla rozhodování o nákladech řízení s důrazem na výdaje, které při svém podnikání vynakládá, podle něj svědčících pro přiznání práva na náhradu nákladů řízení v plné jím uplatňované výši.

Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Jak plyne z rozhodovací praxe Ústavního soudu, při posuzování problematiky nákladů řízení, tj. problematiky ve vztahu k předmětu řízení před obecnými soudy jednoznačně podružné (a k meritu věci akcesorické), postupuje nanejvýš zdrženlivě a ke zrušení napadeného výroku o nákladech řízení se uchyluje pouze výjimečně, například když zjistí, že došlo k porušení práva na spravedlivý proces extrémním způsobem, tj. ke svévoli, nebo že bylo v tom rámci zasaženo i jiné základní právo (kupř. nálezy

sp. zn. II. ÚS 259/05

,

I. ÚS 351/05

,

II. ÚS 549/06

,

I. ÚS 1056/07

,

III. ÚS 1817/07

,

I. ÚS 1030/08

,

II. ÚS 622/10

a další).

V posuzovaném případě Ústavní soud důvod pro svůj zásah nezjistil. Obecný soud se danou věcí, a to i pokud jde o napadený výrok o nákladech řízení, pečlivě zabýval, přičemž se zcela správně v souladu se zákonnou úpravou věnoval posouzení účelnosti vynaložených nákladů jako podmínky jejich přiznání. Jeho rozhodnutí nepokládá Ústavní soud za nepředvídatelné z důvodů, které již uvedl ve svých rozhodnutích ve srovnatelných věcech

sp. zn. IV. ÚS 3259/11

,

III. ÚS 3563/11

a

III. ÚS 3694/11

. Napadené rozhodnutí podle Ústavního soudu neobsahuje prvky libovůle, neboť nepřiznání nákladů řízení stěžovateli v plné jím požadované výši, odůvodněné jejich nepotřebností a tedy neúčelností ve smyslu aplikovaného ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., je soudem řádně zdůvodněno, mimo jiné poukazem na 8 000 stěžovatelem podaných, typově shodných, samostatných žalob. Závěr vedoucí k nepřiznání části uplatněných nákladů řízení považuje Ústavní soud za akceptovatelný a do ústavně zaručených práv stěžovatele nezasahující, přičemž zároveň odkazuje na své úvahy a závěry, týkající se rozhodování Ústavního soudu o nákladech řízení, zejména pak v bagatelních věcech, uvedené v rozhodnutí

sp. zn. IV. ÚS 2777/11

ze dne 27. prosince 2011.

Z uvedených důvodů byla stížnost podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odmítnuta.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné

V Brně dne 4. dubna 2012

Miloslav Výborný

předseda senátu Ústavního soudu