Legislator Giurisprudenza & Legislazione
II.ÚS 1568/12 ECLI:CZ:US:2012:2.US.1568.12.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses repeated constitutional complaints regarding travel fare reimbursement costs as manifestly unfounded.

Numero d'incarto II.ÚS 1568/12
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by GRATO spol. s r. o. against a district court ruling denying full reimbursement of litigation costs. The applicant argued that the court improperly deemed the costs inefficiently incurred, yet the court noted this was a repeated challenge in identical cases involving unpaid travel fares. Consequently, the court dismissed the complaint as manifestly unfounded under § 43(2)(a) of the Constitutional Court Act.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 34, § 72, § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; The Constitutional Court may reject a constitutional complaint as manifestly unfounded when the applicant repeatedly raises identical arguments against substantively identical decisions without new grounds.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint dismissal manifestly unfounded repeated litigation costs travel fare reimbursement inefficiently incurred costs procedural economy identical case arguments

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 34, § 72 and following of the Constitutional Court Act No. 182/1993 Coll.
§ 43(2)(a) of the Constitutional Court Act No. 182/1993 Coll.
§ 43(3) of the Constitutional Court Act No. 182/1993 Coll.
Article 36(1) of the Charter of Fundamental Rights and Freedoms
Article 90 of the Constitution

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Stanislava Balíka, soudkyně Dagmar Lastovecké a soudce Jiřího Nykodýma ve věci ústavní stížnosti GRATO spol. s r. o., se sídlem Palackého 796/57a, 353 01 Mariánské Lázně, zastoupené Mgr. Ivanou Sládkovou, advokátkou se sídlem Janáčkovo nábř. 39/51, 150 00 Praha 5, proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě, č. j. 162 EC 639/2010-34 ze dne 16. února 2012, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností, která splňuje náležitosti § 34, § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedeného soudního rozhodnutí, jímž mělo být porušeno její právo na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), jakož i ustanovení čl. 90 Ústavy.

Stěžovatelka je přesvědčena, že k zásahu do jejích ústavně garantovaných práv došlo tím, že příslušný soud jí nepřiznal náhradu nákladů řízení v plné výši, když shledal, že tyto náklady nebyly účelně vynaloženy.

Ústavní soud zjistil, že ze strany stěžovatelky se jedná opět o ústavní stížnost směřující proti rozhodnutí o částce 1 008 Kč ve věci nároku z nezaplaceného jízdného a s ním související přirážky. Ústavní stížnost směřuje proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě, který k právu stěžovatelky na náhradu nákladů řízení opakovaně zastává tytéž právní názory, jež přejímá do rozhodnutí o dalších, obsahově identických sporech, které se odlišují jen v osobě žalovaného a okolností, za nichž k jízdě bez platného jízdního dokladu došlo. Stěžovatelka ve svých ústavních stížnostech proti těmto rozhodnutím rovněž opakovaně zastává tytéž právní názory, přičemž Ústavní soud v řadě svých usnesení (z poslední doby např. usnesení

sp. zn. II. ÚS 1494/12

ze dne 10. května 2012) stěžovatelku seznámil se svým neměnným postojem k přístupu Okresního soudu v Ostravě v otázce náhrady nákladů řízení právě ve vztahu ke stěžovatelce, v nichž objasnil, proč její argumentace nemůže obstát, resp. proč nelze úspěšně ústavní konformitu takových rozhodnutí zpochybnit. Ústavní soud pokládá za zbytečné, aby své stanovisko v podstatě mechanicky přebíral (jak to dosud učinil v několika rozhodnutích) do dalších rozhodnutí v těchto věcech, a tudíž na ně pro stručnost odkazuje.

Ve světle řečeného tak Ústavní soud musil opět odmítnout ústavní stížnost podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 17. května 2012

Stanislav Balík, v. r.

předseda senátu