Constitutional Court dismisses appeal claiming Article 36 and 37 violation regarding litigation cost allocation.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by GRATO spol. s r.o. against a district court ruling on litigation costs. The plaintiff argued that the court's refusal to award full legal fees violated Articles 36 and 37 of the Charter of Fundamental Rights and freedoms. The court dismissed the appeal because it found no new grounds for intervention, citing identical reasoning in previous cases regarding the utility of litigation expenses.
Regesto Legislator
Generato dall'IAArticles 36 paragraph 1 and 37 paragraph 2 of the Charter of Fundamental Rights and freedoms; Article 90 of the Constitution: The Constitutional Court will not intervene in cases involving the assessment of the utility of litigation expenses if the same grounds for refusal have already been established in prior decisions.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 15. května 2012 v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů, soudců Františka Duchoně a Pavla Holländera o ústavní stížnosti GRATO spol. s r. o., IČ: 41033281, se sídlem Palackého 796/57a, 353 01 Mariánské Lázně, zastoupené Mgr. Ivanou Sládkovou, advokátkou se sídlem Janáčkovo nábř. 39/51, 150 00 Praha 5, proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě sp. zn. 123 EC 266/2010 ze dne 16. února 2012, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Stěžovatel svou ústavní stížností napadá, s tvrzením porušení práv zaručovaných články 36 odst. 1 a 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, jakož i porušení článku 90 Ústavy, v záhlaví označené rozhodnutí obecného soudu ve výroku o nákladech řízení, a to z důvodů v zásadě shodných jako v jeho předcházejících ústavních stížnostech, podle něj svědčících pro přiznání práva na náhradu nákladů řízení v plné jím uplatňované výši.
Napadeným rozhodnutím bylo soudem I. stupně v řízení o žalobě stěžovatele pro zaplacení částky 1 008,- Kč s přísl., představující nezaplacené jízdné a přirážku k němu, kterážto pohledávka byla stěžovateli postoupena, rozhodnuto tak, že žalovaný je povinen žalovanou částku s příslušenstvím stěžovateli zaplatit. Dále byla žalovanému stanovena povinnost nahradit stěžovateli na nákladech řízení částku 300,- Kč, přičemž v odůvodnění svého rozhodnutí soud podrobně zdůvodnil, proč stěžovateli již nepřiznal dále jím požadované náklady představující odměnu za zastoupení advokátem, jež považoval za neúčelně vynaložené.
V posuzovaném případě, stejně jako v předcházejících stěžovatelových věcech, Ústavní soud důvod pro svůj zásah nezjistil z týchž důvodů, které již uvedl v rozhodnutích
sp. zn. I. ÚS 1175/12
,
IV. ÚS 1093/12
,
III. ÚS 1460/12
, na jejichž odůvodnění pro stručnost stěžovatele odkazuje, neboť se týkají shodné problematiky posouzení účelnosti nákladů řízení. Proto byla stížnost podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odmítnuta.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 15. května 2012
Ivana Janů
předsedkyně senátu Ústavního soudu