Legislator Giurisprudenza & Legislazione
IV.ÚS 1897/11 ECLI:CZ:US:2011:4.US.1897.11.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to lack of mandatory legal representation by an attorney.

Numero d'incarto IV.ÚS 1897/11
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by Mr. V. B. because the submission lacked mandatory legal representation by an attorney. Although the applicant later claimed to be an advocate, the Court held that representation is strictly required regardless of the applicant's own qualifications. Consequently, the complaint was dismissed for non-compliance with procedural requirements under the Constitutional Court Act.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu: Mandatory legal representation by an attorney is a strict procedural requirement for all parties in Constitutional Court proceedings, irrespective of the party's own legal qualifications or status.

Parole chiave

Generato dall'IA
mandatory legal representation Constitutional Court Act procedural requirements constitutional complaint legal qualification court procedure advocate requirement

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu
§ 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu
čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky
a) zákona o Ústavním soudu odmítnout, a to již proto, že též Ústavní soud, nemá-li se dopouštět ústavně nepřípustné libovůle, je povinen respektovat i svá vlastní rozhodnutí dle kautel zakotvených v čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky, resp.
čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod
čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Michaelou Židlickou o ústavní stížnosti JUDr. V. B., proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2011 č. j. 11 Td 16/2011-7 a rozhodnutí Okresního soudu v Ústí nad Labem ve věci vedené pod sp. zn. 3 T 159/2009, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavnímu soudu byla dne 29. 6. 2011 doručena ústavní stížnost stěžovatele, která neměla náležitosti požadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), pro návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, neboť stěžovatel nebyl zastoupen advokátem.

Stěžovatel byl proto vyzván k odstranění vad podání výzvou Ústavního soudu ze dne 13. 7. 2011, v níž mu byla k odstranění vad stanovena lhůta 30 dnů a zároveň byl upozorněn na to, že neodstranění vad jeho podání v uvedené lhůtě je důvodem odmítnutí návrhu. Výzvu k odstranění vad stěžovatel, jak patrno z poštovní doručenky, převzal dne 15. 7. 2011. V určené lhůtě stěžovatel vady neodstranil.

Podáním, doručeným Ústavnímu soudu dne 29. 7. 2011, stěžovatel k výzvě na odstranění vad podání sdělil, že je zároveň advokátem, což doložil kopií osvědčení ČAK. K uvedenému jeho sdělení Ústavní soud uvádí, že plénum Ústavního soudu se dne 21. května 1996 usneslo na stanovisku, podle něhož povinné zastoupení účastníka, vyplývající z § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, je mimo jiné spjato se zcela mimořádnou závažností řízení před Ústavním soudem, se snahou o zajištění právně kvalifikovaného uplatnění práv a také se snahou garantovat vyšší stupeň objektivity účastníků řízení při posuzování vlastního postavení. Z tohoto důvodu nelze rozlišovat povinnost právního zastoupení v závislosti na stupni právní kvalifikace účastníků nebo účastníků vedlejších (viz Stanovisko pléna sp. zn. Pl. ÚS-st. 1/96, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 9, str. 471). Z uvedeného vyplývá, že i když je navrhovatel sám advokátem, musí být v řízení před Ústavním soudem zastoupen právním zástupcem (viz obdobně např. usnesení Ústavního soudu

sp. zn. IV. ÚS 2024/10

,

I. ÚS 3342/09

,

IV. ÚS 2566/09

,

II. ÚS 260/01

,

III. ÚS 132/99

, všechny dostupné na http://nalus.usoud.cz).

Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout, a to již proto, že též Ústavní soud, nemá-li se dopouštět ústavně nepřípustné libovůle, je povinen respektovat i svá vlastní rozhodnutí dle kautel zakotvených v čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky, resp. čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. srpna 2011

Michaela Židlická, v. r.

soudkyně zpravodajka