Legislator Giurisprudenza & Legislazione
I.ÚS 3326/10 ECLI:CZ:US:2011:1.US.3326.10.2 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to meet statutory requirements and lack of legal representation.

Numero d'incarto I.ÚS 3326/10
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by petitioner P. C. because it failed to meet statutory requirements, specifically the mandatory requirement for legal representation by a lawyer. Although the Court granted a 20-day deadline to cure the defects and later extended it factually, the petitioner did not rectify the deficiencies within the extended period. Consequently, the Court rejected the complaint under Article 43(1)(a) of the Act on the Constitutional Court, noting that repeated prior warnings established the necessary legal principle.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 27 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; § 30 odst. 1; § 43 odst. 1 písm. a): A constitutional complaint must be filed by a lawyer and accompanied by a lawyer's draft; failure to cure defects after a deadline results in dismissal without further opportunity to amend.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint requirements mandatory legal representation defective filing dismissal Act on Constitutional Court procedural defects cure

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 27 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
Ústavní stížnost stěžovatele však nesplňovala zákonem stanovené náležitosti ústavní stížnosti dané v ustanovení § 27 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), neboť stěžovatel např.
§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu
nebyl zastoupen advokátem (§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).
§ 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
Ústavní soud proto rozhodl v intencích ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, tedy ústavní stížnost odmítl.
§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele P. C., zastoupeného Mgr. Václavem Knotkem, advokátem se sídlem V Závětří 4, Praha 7, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 9. 2010, sp. zn. 28 Co 414/2010, a proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 21. 7. 2010, sp. zn. 26 C 292/2008, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní soud obdržel dne 24. 11. 2010 ústavní stížnost stěžovatele.

Ústavní stížnost stěžovatele však nesplňovala zákonem stanovené náležitosti ústavní stížnosti dané v ustanovení § 27 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), neboť stěžovatel např. nebyl zastoupen advokátem (§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).

Stěžovatel byl přípisem Ústavního soudu ze dne 30. 11. 2010 (doručeným mu dne 3. 12. 2010) vyzván k odstranění vad návrhu ve lhůtě 20 dnů. V podrobném poučení bylo stěžovateli mimo jiné vysvětleno, že v řízení před Ústavním soudem musí být zastoupen advokátem, že sama ústavní stížnost musí být advokátem sepsána a že Ústavní soud sám není oprávněn sám určit zástupce z řad advokátů. Stěžovateli bylo též sděleno, že neodstraní-li vady ústavní stížnosti v určené lhůtě, bude Ústavní soud nucen jeho návrh odmítnout.

Lhůta stěžovateli poskytnutá však uplynula marně. Ani do dnešního dne stěžovatel nedostatky svého podání neodstranil.

Dne 23. 12. 2010 byla Ústavnímu soudu doručena žádost advokáta stěžovatele, jíž požádal o prodloužení lhůty k odstranění vad ústavní stížnosti na dobu dvou měsíců.

K jejímu prodloužení však Ústavní soud důvod neshledal.

Stěžovatel P. C. byl v předcházejících řízeních jím vyvolaných opakovaně informován o tom, že je nezbytné, aby ústavní stížnost byla sepsána advokátem a aby byl v řízení o ní advokátem také zastoupen (srov. např. řízení pod

sp. zn. IV. ÚS 847/10

,

III. ÚS 1150/10

).

Ústavní soud ve své judikatuře setrvale zastává názor, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném advokátním zastoupení dostávalo navrhovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo ve více předchozích případech. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat navrhovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak, než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a totožného poučování postupem formalistickým. Právní předpisy (tedy i zákon o Ústavním soudu) je třeba interpretovat a aplikovat tak, aby se zabránilo jejich zneužívání.

Z uvedeného plyne, že Ústavní soud by byl mohl opodstatněně odmítnout ústavní stížnost v intencích ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, aniž by byl stěžovatele k odstranění vad vůbec vyzýval. Nicméně, Ústavní soud projevil jistou dobrou vůli a poskytl stěžovateli - jak již bylo uvedeno - lhůtu 20 dnů k odstranění vad ústavní stížnosti.

Vzdor tomu však stěžovatel vady ústavní stížnosti neodstranil, a to nejen ve stanovené lhůtě, leč ani do dnešního dne. Tedy lhůta k odstranění vad ústavní stížnosti byla stěžovateli Ústavním soudem navíc fakticky prodloužena, a to dokonce o relativně dlouhých 30 dnů, neboť jeho ústavní stížnost nebyla odmítnuta ihned po marném uplynutí lhůty stanovené.

Ústavní soud proto rozhodl v intencích ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, tedy ústavní stížnost odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 25. ledna 2011

Vojen Güttler, v. r.

soudce zpravodaj