Constitutional complaint dismissed as inadmissible due to exhaustion of remedies via civil appeal for confusion.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by L. V. against a Brno court's appointment of a guardian for a person of unknown residence. The applicant argued this violated her fundamental rights, but the Court found she had not exhausted available legal remedies. Specifically, she could have filed a civil appeal for confusion under the Civil Procedure Code to challenge the appointment before seeking constitutional relief. Consequently, the Court deemed the complaint inadmissible because the applicant bypassed the required procedural step.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu; § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; § 229 odst. 1 písm. h) občanského soudního řádu: A constitutional complaint is inadmissible if the applicant fails to exhaust available procedural remedies, such as a civil appeal for confusion, before seeking constitutional protection.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti L. V., zastoupené Mgr. Danou Cigánkovou, advokátkou se sídlem Brno, Krokova 10, proti usnesení Městského soudu v Brně ze dne 19. 3. 2001 ve věci sp. zn. 62 C 587/2001 a proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 23. 4. 2001 ve věci sp. zn. 62 C 587/2001, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí Městského soudu v Brně, kterými měla být porušena její základní práva garantovaná v čl. 96 odst. 1 Ústavy a čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
Dříve než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda podání splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jeho projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). V posuzovaném případě k takovému závěru nedospěl.
Podstatou projednávané ústavní stížnosti je tvrzení stěžovatelky, že jí byl v předmětném řízení jakožto osobě neznámého pobytu - ústavně nekonformním způsobem - ustanoven opatrovník (v této souvislosti poukazuje na řadu nálezů Ústavního soudu).
Ústavní soud se v minulosti otázkou ustanovování opatrovníka osobám neznámého pobytu zabýval v mnoha svých rozhodnutích (na některá z nich stěžovatelka sama odkazuje), z níže uvedených důvodů je nicméně ústavní stížnost nepřípustná.
Zákonem č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, platným ode dne 8. 1. 2009 a účinným ode dne 1. 7. 2009, došlo ke změnám procesních pravidel občanského soudního řízení, jež činí dosavadní judikaturu Ústavního soudu upínající se k postupům obecných soudů při ustanovování opatrovníka osobám neznámého pobytu nepoužitelnou.
Podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh usnesením odmítne, jde-li o návrh nepřípustný. Podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je návrh nepřípustný, jestliže stěžovatelka nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně práva poskytuje.
Podle § 229 odst. 1 písm. h) občanského soudního řádu, ve znění zákona č. 7/2009 Sb., žalobou pro zmatečnost může účastník napadnout pravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno, jestliže účastníku řízení byl ustanoven opatrovník z důvodu neznámého pobytu, ačkoliv k takovému opatření nebyly splněny předpoklady.
Podle § 234 odst. 5 občanského soudního řádu z důvodu zmatečnosti uvedeného v § 229 odst. 1 písm. h) lze žalobu podat ve lhůtě 3 měsíců od doby, kdy se ten, kdo žalobu podává, dozvěděl o napadeném rozhodnutí.
Stěžovatelka tak má k dispozici procesní prostředek, který může čerpat za účelem obrany svých práv (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 7. 2009 ve věci
sp. zn. IV. ÚS 1277/09
). Odmítnutí ústavní stížnosti tak nemůže představovat denegatio iustitiae, či tvořit jakoukoliv překážku budoucího stěžovatelčina postupu u obecných soudů.
Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud ústavní stížnost jako nepřípustnou odmítl podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 8. března 2010
Dagmar Lastovecká
soudce zpravodaj