Constitutional Court dismisses constitutional complaint and related regulation repeal request due to lack of novelty.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint and the associated request to repeal a specific provision of the lawyers' tariff regulation. The petitioner argued that the regulation violated fundamental rights and created inequality among lawyers, but the Court found the complaint lacked novelty. The court decided against the petitioner because it had already addressed an identical request in previous rulings, rendering this new submission inadmissible under established procedural rules.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 43 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) zákona o Ústavním soudu; If a constitutional complaint is rejected for reasons of lack of novelty or repetition, any related request to repeal a legal provision shares the same procedural fate and is also dismissed.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové a soudců Miloslava Výborného a Michaely Židlické ve věci navrhovatele Mgr. M. P., právně zastoupeného advokátem Mgr. Janem Nemanským, Těšnov 1, Praha 1, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 8. 2008 sp. zn. 7 To 316/2008, ze dne 3. 2. 2009 sp. zn. 61 To 36/2009, usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 3. 7. 2008 sp. zn. 2 T 38/2007, usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 24. 11. 2008 sp. zn. 14 T 32/2007, usnesení Krajského státního zastupitelství Praha ze dne 30. 12. 2008 sp. zn. 2 KZT 1175/2008, usnesení Okresního státního zastupitelství Praha-západ ze dne 3. 12. 2008 sp. zn. ZT 338/2008, usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 26. 2. 2009 sp. zn. 12 To 74/2009, usnesení Okresního soudu Praha-východ ze dne 30. 12. 2008 sp. zn. 2 T 38/2007, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 2. 2009 sp. zn. 6 To 67/2009, usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 8. 1. 2009 sp. zn. 44 T 107/2008 a návrhu na zrušení ustanovení § 15a vyhlášky Ministra spravedlnosti ČR č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů, takto:
I. Ústavní stížnost se odmítá.
II. Návrh na zrušení ustanovení § 15a vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, se odmítá.
Odůvodnění:
I. Ústavnímu soudu byl doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o Ústavním soudu“), prostřednictvím něhož se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví citovaných usnesení obecných soudů. Své podání spojil stěžovatel též s návrhem na zrušení ustanovení § 15a vyhlášky Ministra spravedlnosti ČR č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“).
Předtím, než se Ústavní soud začal věcí meritorně zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví zákon o Ústavním soudu.
II. Stěžovatel ve svých návrzích brojí především proti té skutečnosti, že orgány státní moci v napadených usneseních aplikovaly ustanovení § 15a advokátního tarifu, což ho zjevně poškodilo v jeho základních právech a svobodách. Aplikované ustanovení nelze dle jeho názoru považovat za proporcionální. Ve svém relativně obsáhlém návrhu se stěžovatel snaží rozvíjet svoji argumentaci především v tom smyslu, že ustanovení zakládá nerovnost mezi advokáty, přičemž poškozuje nejen je, ale též samotné mandanty. Ustanovení považuje stěžovatel též za rozporné s čl. 11 Listiny, neboť je tím mimo jiné omezeno jeho legitimní majetkové očekávání, které je založeno ustanoveními § 22 a 23 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů. Stěžovatel rovněž odkazuje na řadu rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva.
Ustanovení § 15a advokátního tarifu je nezákonné a protiústavní, neboť je v rozporu s čl. 1, čl. 2 odst. 2, čl. 3 odst. 1, čl. 4 odst. 1, 3, a 4, čl. 11 a čl. 26, čl. 37 odst. 2 a 3 Listiny základních práv a svobod (dále „Listina“), čl. 2 odst. 3, čl. 79 odst. 3 a čl. 96 odst. 1 Ústavy, čl. 1 Dodatkového protokolu k evropské Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, čl. 2 a čl. 3 Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 111, o diskriminaci, a čl. 26 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech. Proto stěžovatel navrhl, aby senát Ústavního soudu přerušil řízení o podané ústavní stížnosti a postoupil návrh na zrušení § 15a advokátního tarifu plénu Ústavního soudu.
III. Ústavní soud přezkoumal napadená rozhodnutí orgánů státní moci z pohledu tvrzeného porušení ústavně zaručených práv a dospěl k závěru, že ústavní stížnost není důvodná.
V souvislosti s projednávanou věcí poukazuje Ústavní soud především na skutečnost, že prakticky totožným návrhem téhož stěžovatele se Ústavní soud v minulosti již zabýval, přičemž čtvrtý senát Ústavního soudu dospěl k závěru, že od předchozí judikatury není třeba se jakkoli odchýlit. Pro stručnost tedy argumentačně odkazuje na svá předchozí rozhodnutí, která byla evidovaná pod
sp. zn. I. ÚS 129/09
,
III. ÚS 610/08
nebo
III. ÚS 1085/08
. Stejně tak nelze odhlédnout od usnesení Ústavního soudu evidovaného pod
sp. zn. III. ÚS 773/09
, v němž třetí senát Ústavního soudu poukazoval na bagatelnost projednávaných případů.
Pokud jde o návrh stěžovatele na zrušení ustanovení § 15a vyhlášky č. 177/1996 Sb., třeba odkázat na ustálenou judikaturu Ústavního soudu, z níž vyplývá, že v případě, kdy byla ústavní stížnost odmítnuta z důvodů uvedených v ustanovení § 43 odst. 1, odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu, sdílí procesně její osud i tento návrh.
Za tohoto stavu byla ústavní stížnost a s ní spojený návrh na zrušení zákonného ustanovení odmítnuta podle § 43 odst. 2 písm. a), b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 27. května 2009
Vlasta Formánková
předsedkyně senátu Ústavního soudu