Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to appoint mandatory lawyer representation.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by Ing. P. Ch. because the complainant failed to appoint a mandatory lawyer. Although the complainant had been repeatedly instructed about this requirement in previous proceedings, the Court deemed further individual warnings ineffective and formalistic. Consequently, the complaint was rejected under Section 43(1)(a) of the Constitutional Court Act.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb.; § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if the complainant fails to appoint a mandatory lawyer, provided the complainant has been previously instructed in prior identical proceedings.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků o ústavní stížnosti Ing. P. Ch., proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 19.12.2006, sp. zn. 11 C 60/2004, a proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12.7.2007, sp. zn. 21 Co 272/2007, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Podání, označené jako ústavní stížnost, Ústavní soud obdržel dne 26.10.2007, aniž by ovšem byl stěžovatel zastoupen advokátem na základě kvalifikované plné moci (viz § 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu).
Z mnoha dalších řízení o ústavních stížnostech, jež stěžovatel vede, se podává, že tento postup (jímž ignoruje povinné zastoupení advokátem) volí, ačkoli byl opakovaně poučen o této podmínce řízení, resp. o tom, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti (viz kupříkladu věci ústavních stížností vedené pod
sp. zn. I. ÚS 790/04
,
sp. zn. II. ÚS 82/05
,
sp. zn. I. ÚS 169/05
,
sp. zn. IV. ÚS 190/05
nebo
sp. zn. III. ÚS 243/05
).
Ústavní soud dospěl k závěru, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo ve zcela identických případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé sdělit stěžovateli, že ústavní stížnost lze podat jen cestou právního zastoupení advokátem, pak se jeví požadavek poučovat stěžovatele v dalším konkrétním řízení znovu jako zcela neefektivní a formalistický.
V souladu s tradičním hodnocením nedostatku zastoupení stěžovatele advokátem (shodně usnesení Ústavního soudu ve stěžovatelově věci např. sp. zn III. ÚS 59/06,
IV. ÚS 168/06
,
III. ÚS 201/06
,
I. ÚS 548/06
a mnoho dalších) tudíž Ústavní soud podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 21. listopadu 2007
Vojen Güttler
soudce zpravodaj