Legislator Jurisprudence & Législation
I.ÚS 113/17 ECLI:CZ:US:2017:1.US.113.17.1 Généré par l'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to repeated formal defects and lack of lawyer representation.

Numéro de cause I.ÚS 113/17
Autorité / Tribunal
Juridiction Tchéquie (CZ)
Date de la décision
Issue du litige Rejeté (Dismissed)

Synthèse Legislator

Généré par l'IA

The Constitutional Court rejected Stanislav Bartheld's constitutional complaint against a Supreme Court decision, citing severe formal and substantive deficiencies. The applicant had previously filed over forty complaints and was repeatedly warned about the mandatory requirement for legal representation before the Court. The Court deemed further warnings unnecessary given the applicant's extensive history of non-compliance and dismissed the current filing as procedurally inadmissible.

Regeste Legislator

Généré par l'IA

§ 34, § 72 odst. 6 zákona č. 182/1993 Sb.; § 30, § 31 zákona o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu: If a party repeatedly files defective complaints without legal representation after prior warnings, the Court may dismiss the complaint without substantive review to avoid formalistic inefficiency.

Mots-clés

Généré par l'IA
constitutional complaint legal representation procedural defects repeated filings dismissal without review formal requirements efficiency principle

Dispositions légales citées

Généré par l'IA
§ 34, § 72 odst. 6 zákona č. 182/1993 Sb.
§ 30, § 31 zákona o Ústavním soudu
182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů) a pro řízení před Ústavním soudem nebyl navrhovatel zastoupen advokátem (§ 30, § 31 zákona o Ústavním soudu).
§ 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu
Podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, neodstranil-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené.

Jurisprudence citée

Généré par l'IA

Vous souhaitez savoir comment cet arrêt s'applique à votre dossier ?

Analysez cette décision avec la législation fédérale, le droit cantonal, la doctrine et la jurisprudence subséquente dans Legislator AI.

Ouvrir dans Legislator →

Texte complet

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Kateřinou Šimáčkovou ve věci návrhu Stanislava Bartheldiho, směřujícího proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 30 Cdo 2511/2016-48 ze dne 22. 11. 2016, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Dne 12. 1. 2016 bylo Ústavnímu soudu doručeno podání, v němž navrhovatel brojí proti v záhlaví tohoto rozhodnutí uvedenému usnesení Nejvyššího soudu pro zásah do svého práva na ochranu majetku a spravedlivé projednání své věci před soudem.

Toto podání nebylo možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož trpělo řadou formálních a obsahových nedostatků (§ 34, § 72 odst. 6 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů) a pro řízení před Ústavním soudem nebyl navrhovatel zastoupen advokátem (§ 30, § 31 zákona o Ústavním soudu).

Podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, neodstranil-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené.

Obecně platí, že je na Ústavním soudu, aby učinil opatření k odstranění vad podání, neboť smyslem výzvy a určení lhůty podle ustanovení § 41 písm. b) zákona o Ústavním soudu je především poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách pro projednání věci před Ústavním soudem; teprve poté, nepodaří-li se nedostatek podání odstranit, jsou vyvozeny vůči stěžovateli nepříznivé procesní důsledky v podobě odmítnutí ústavní stížnosti.

V nyní projednávaném případě však Ústavní soud konstatuje, že se stěžovatel k dnešnímu dni obrátil na Ústavní soud již více než čtyřicetkrát, přičemž byl vícekrát vyzýván k odstranění vad svých návrhů a poučen o nezbytnosti právního zastoupení před Ústavním soudem, včetně možnosti návrh odmítnout bez věcného projednání, pokud vady podání nebudou odstraněny. Ústavní soud tak nemá žádné rozumné pochybnosti o tom, že stěžovatel již byl dostatečně seznámen s požadavky kladenými zákonem na návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, včetně povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem, a to již při podání ústavní stížnosti.

Ústavní soud je přesvědčen, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v mnoha případech předchozích. Lze-li totiž vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým.

Ústavní soud proto v nyní projednávané věci shledal důvody pro přiměřenou aplikaci ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a ústavní stížnost odmítl. Postupoval tak stejně, jako v případě stejného stěžovatele učinil - jen v poslední době - např. již usneseními

sp. zn. II. ÚS 2997/16

,

IV. ÚS 2127/16

nebo

III. ÚS 304/17

.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 6. února 2017

Kateřina Šimáčková, v. r.

soudkyně zpravodajka