Legislator Jurisprudence & Législation
IV.ÚS 3153/16 ECLI:CZ:US:2016:4.US.3153.16.1 Généré par l'IA

Constitutional Court dismisses appeal claiming unfair process and property rights violation regarding enforcement costs.

Numéro de cause IV.ÚS 3153/16
Autorité / Tribunal
Juridiction Tchéquie (CZ)
Date de la décision
Issue du litige Rejeté (Dismissed)

Synthèse Legislator

Généré par l'IA

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by Bohemia Faktoring against the District Court's decision to stop enforcement due to unenforceability. The applicant argued that the court's order to pay enforcement costs violated her property rights and right to a fair process, claiming the change in case law occurred after enforcement began. The court found no constitutional violation, noting the applicant had initiated the proceedings and continued enforcement for years despite the new legal interpretation, thereby incurring the costs.

Regeste Legislator

Généré par l'IA

§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu; The Constitutional Court may dismiss a constitutional complaint as obviously unfounded when the general courts did not infringe upon constitutionally guaranteed rights or freedoms, and the applicant's conduct contributed to the enforcement costs.

Mots-clés

Généré par l'IA
constitutional complaint dismissal enforcement costs liability property rights violation fair process rights change in case law procedural misconduct unenforceable title

Dispositions légales citées

Généré par l'IA
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu
Na základě výše uvedených důvodů byla ústavní stížnost Ústavním soudem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítnuta podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.
§ 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb.
Ústavní stížnost byla podána včas a osobou oprávněnou, přičemž stěžovatelka je zastoupena advokátem v souladu s § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"); rovněž není nepřípustná ve smyslu § 75 odst.
§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb.
§ 89 věty první e. ř.
Obecné soudy tak legitimně dovodily její procesní zavinění ve smyslu § 89 věty první e. ř.

Jurisprudence citée

Généré par l'IA

Vous souhaitez savoir comment cet arrêt s'applique à votre dossier ?

Analysez cette décision avec la législation fédérale, le droit cantonal, la doctrine et la jurisprudence subséquente dans Legislator AI.

Ouvrir dans Legislator →

Texte complet

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Jana Musila a Vladimíra Sládečka o ústavní stížnosti Bohemia Faktoring, s. r. o., se sídlem v Praze 1, Letenská 121/8, zastoupené JUDr. Ing. Karlem Goláňem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Letenská 121/8, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. 7. 2016, č. j. 21 Co 193/2016-231, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze usnesením ze dne 1. 7. 2016, č. j. 21 Co 193/2016-231, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 9. 3. 2016, č. j. 14 EXE 168/2010-161, o zastavení exekuce pro nevykonatelnost exekučního titulu - rozhodčího nálezu vydaného v rozporu s požadavky zákona a s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 10. 7. 2013, sp. zn. 31 Cdo 958/2012. Proti usnesení odvolacího soudu se stěžovatelka jako oprávněná brání ústavní stížností doručenou dne 21. 9. 2016 a navrhuje, aby je Ústavní soud zrušil. Namítá zásah do vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 a do práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, který spatřuje v tom, že jí byla uložena povinnost nahradit soudnímu exekutorovi náklady exekuce. Zastavení exekuce stěžovatelka nezavinila, neboť ke změně judikatury k otázce platnosti rozhodčích doložek daného druhu došlo teprve po jejím zahájení; mimoto nesouhlasí se způsobem vyřízení svých návrhů na změnu v osobě oprávněného a soudního exekutora.

Ústavní stížnost byla podána včas a osobou oprávněnou, přičemž stěžovatelka je zastoupena advokátem v souladu s § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"); rovněž není nepřípustná ve smyslu § 75 odst. 1 téhož zákona. Ústavní soud je podle čl. 83 Ústavy soudním orgánem ochrany ústavnosti a k zásahu do rozhodovací činnosti obecných soudů je povolán výhradně tehdy, pokud z jejich strany došlo k porušení ústavně zaručených práv nebo svobod. Žádné takové pochybení v dané věci neshledal.

Odvolací soud napadeným usnesením nevykročil z ústavních mantinelů své rozhodovací činnosti; co do konkrétních důvodů Ústavní soud plně odkazuje na závěry svého usnesení

sp. zn. IV. ÚS 1431/16

, v němž se zabýval obsahově totožnými námitkami stěžovatelky týkajícími se obdobných řízení a v nich vydanými rozhodnutími o nákladech exekuce, jakož i o změně oprávněného či exekutora. Ani v projednávané věci obecné soudy nemohly zasáhnout do ústavně zaručených práv stěžovatelky, pokud jí uložily nahradit náklady exekuce. Byť ke změně judikatury došlo teprve po zahájení exekuce, jednalo se o více let trvající proces, na který stěžovatelka nereagovala, ba naopak předmětnou pohledávku úplatně nabyla, dne 27. 8. 2014 vstoupila do řízení a pokračovala ve vedení exekuce i několik let poté, co bylo vydáno esenciální usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 10. 7. 2013 a byly zjevné důvody pro zastavení exekuce. Obecné soudy tak legitimně dovodily její procesní zavinění ve smyslu § 89 věty první e. ř.

Na ústavní konformitě rozhodnutí obecných soudů nemohou nic změnit ani tvrzení stěžovatelky týkající se vypořádání jejích opakovaných návrhů na změnu v osobě oprávněného (na základě hromadného postoupení pohledávek na PARADISE ISLAND LIMITED LTD. se sídlem na Seychelách) či na změnu exekutora (podaný v průběhu odvolacího řízení a navrhující pověření soudního exekutora Mgr. Marcela Kubise, Exekutorský úřad Šumperk). Stěžovatelka se proti těmto dílčím procesním rozhodnutím musí primárně bránit přímo a k tomu určenými procesními prostředky; v této souvislosti lze dodat, že obecné soudy se s návrhy vypořádaly, přičemž ve vztahu ke změně oprávněného je považovaly za účelové, vykazující znaky zneužití práva (ve snaze vyhnout se placení nákladů exekuce).

Na základě výše uvedených důvodů byla ústavní stížnost Ústavním soudem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítnuta podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 4. října 2016

Jaromír Jirsa v. r.

předseda senátu