Legislator Jurisprudence & Législation
I.ÚS 2283/10 ECLI:CZ:US:2010:1.US.2283.10.1 Généré par l'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to comply with mandatory lawyer representation requirement.

Numéro de cause I.ÚS 2283/10
Autorité / Tribunal
Juridiction Tchéquie (CZ)
Date de la décision
Issue du litige Rejeté (Dismissed)

Synthèse Legislator

Généré par l'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the applicant's constitutional complaint without a hearing because she failed to engage a mandatory lawyer. Although the applicant had previously received notices about this requirement in multiple prior cases, the Court deemed repeated reminders a formalistic procedure rather than a necessary condition for each new filing. Consequently, the complaint was rejected under the statutory rule that such representation is compulsory for all parties.

Regeste Legislator

Généré par l'IA

§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; The Constitutional Court may dismiss a constitutional complaint for lack of mandatory lawyer representation even if the applicant was previously informed of this requirement in earlier proceedings.

Mots-clés

Généré par l'IA
mandatory lawyer representation constitutional complaint dismissal procedural prerequisites repeated notice effect formalistic procedure Czech Constitutional Court legal representation rule

Dispositions légales citées

Généré par l'IA
§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu
Podle ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu musí být fyzické a právnické osoby jako účastníci nebo jako vedlejší účastníci řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy.
§ 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu
Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.
zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu

Jurisprudence citée

Généré par l'IA

Vous souhaitez savoir comment cet arrêt s'applique à votre dossier ?

Analysez cette décision avec la législation fédérale, le droit cantonal, la doctrine et la jurisprudence subséquente dans Legislator AI.

Ouvrir dans Legislator →

Texte complet

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatelky L. T., proti nejasně označenému zásahu orgánu veřejné moci, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavnímu soudu byla doručena ústavní stížnost stěžovatelky ve věci v záhlaví uvedené.

Předtím než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

Podle ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu musí být fyzické a právnické osoby jako účastníci nebo jako vedlejší účastníci řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy.

Stěžovatelka však zastoupena advokátem není.

Stěžovatelka se již v minulosti opakovaně obrátila na Ústavní soud s ústavními stížnostmi trpícími stejnou vadou, tj. mj. neexistencí povinného zastoupení advokátem. O tomto nedostatku byla informována např. ve výzvě k odstranění vad ústavní stížnosti ve věci

sp. zn. III. ÚS 96/05

,

sp. zn. III. ÚS 2502/07

,

sp. zn. I. ÚS 1449/08

a ve věci pod

sp. zn. II. ÚS 1208/09

, leč marně.

Ústavní soud konstatuje, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v mnoha případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem formalistickým.

Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout. Obdobně ve své judikatuře Ústavní soud již rozhoduje (srov. např. usnesení

sp. zn. I. ÚS 1690/10

ze dne 22. 6. 2010).

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné

V Brně dne 10. srpna 2010

Vojen Güttler v. r.

soudce zpravodaj