Legislator Jurisprudence & Législation
I.ÚS 1690/10 ECLI:CZ:US:2010:1.US.1690.10.1 Généré par l'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to appear with mandatory lawyer representation.

Numéro de cause I.ÚS 1690/10
Autorité / Tribunal
Juridiction Tchéquie (CZ)
Date de la décision
Issue du litige Rejeté (Dismissed)

Synthèse Legislator

Généré par l'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the applicant's constitutional complaint because she failed to appear with a mandatory lawyer representative. Although the Court had previously informed her of this procedural requirement in multiple prior cases, it deemed repeated notification ineffective and formalistic. Consequently, the complaint was rejected under the statutory provision allowing dismissal without oral proceedings when such a condition is not met.

Regeste Legislator

Généré par l'IA

§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu: The Constitutional Court may dismiss a constitutional complaint without oral proceedings if the applicant fails to comply with the mandatory requirement of lawyer representation, especially after repeated prior notifications.

Mots-clés

Généré par l'IA
mandatory lawyer representation constitutional complaint dismissal procedural defect repeated notification Czech Constitutional Court legal representation requirement formalistic procedure

Dispositions légales citées

Généré par l'IA
§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu
Dle ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu musí být fyzické a právnické osoby jako účastníci nebo jako vedlejší účastníci řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy.
§ 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu
Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítnout.
zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu

Jurisprudence citée

Généré par l'IA

Vous souhaitez savoir comment cet arrêt s'applique à votre dossier ?

Analysez cette décision avec la législation fédérale, le droit cantonal, la doctrine et la jurisprudence subséquente dans Legislator AI.

Ouvrir dans Legislator →

Texte complet

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatelky D. S., ve věci označené jako "přezkumné řízení a neposkytnutí žádosti o informaci", takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavnímu soudu byl doručen návrh stěžovatelky, kterým požádala o "přezkumné řízení rozhodnutí ministerstva zdravotnictví jakou nemoci z povolání trpím jako dle zákona č. 209/92 Sb."

Předtím než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

Dle ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu musí být fyzické a právnické osoby jako účastníci nebo jako vedlejší účastníci řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy.

Stěžovatelka však zastoupena advokátem není.

Stěžovatelka se v minulosti již opakovaně obrátila na Ústavní soud s ústavními stížnostmi trpícími stejnou vadou, tj. neexistencí povinného zastoupení advokátem. O tomto nedostatku byla informována ve výzvě k odstranění vad ústavní stížnosti např. ve věci

sp. zn. II. ÚS 35/02

, posléze v usnesení

sp. zn. II. ÚS 35/02

, pak v odložení její ústavní stížnosti ve věci

sp. zn. I. ÚS 2585/08

, potom ve výzvě k odstranění vad ústavní stížnosti ve věci

sp. zn. IV. ÚS 2754/08

a konečně i v usnesení

sp. zn. IV. ÚS 2754/08

. O tomto nedostatku tedy byla stěžovatelka vícekrát informována.

Ústavní soud konstatuje, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v mnoha případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým.

Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné

V Brně dne 22. června 2010

Vojen Güttler v. r.

soudce zpravodaj