Legislator Jurisprudence & Législation
III.ÚS 106/01 ECLI:CZ:US:2001:3.US.106.01 Généré par l'IA

Constitutional Court rejects second constitutional complaint against its own prior ruling as inadmissible under Article 43(1)(e).

Numéro de cause III.ÚS 106/01
Autorité / Tribunal
Juridiction Tchéquie (CZ)
Date de la décision
Issue du litige Rejeté (Dismissed)

Synthèse Legislator

Généré par l'IA

The Constitutional Court dismissed a second constitutional complaint filed by the applicant against its own previous decision of December 7, 2000. The applicant argued that the underlying proceedings violated their rights due to lack of presence, improper evidence, and judicial bias by specific judges. The court ruled the complaint inadmissible because the Constitutional Court acts as the guardian of the constitution and cannot be the subject of a constitutional complaint against its own rulings.

Regeste Legislator

Généré par l'IA

§ 43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb.; The Constitutional Court of the Czech Republic is not subject to a constitutional complaint as it serves as the guardian of the constitution.

Mots-clés

Généré par l'IA
Constitutional Court inadmissible complaint guardian of constitution self-review Article 43

Dispositions légales citées

Généré par l'IA
§ 72 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb.
§ 43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb.
a), § 43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod
září 2000, navrhovatel uvedl, že bylo rozhodnuto v jeho nepřítomnosti, bez řádného dokazování a podle jeho přesvědčení bylo zasaženo do práv, zaručených mu čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, čl.
čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod
2 Listiny základních práv a svobod, čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jakož i čl.
čl. 88 odst. 2 Ústavy ČR
1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jakož i čl. 88 odst. 2 Ústavy ČR.
čl. 10 Ústavy ČR
čl. 83 Ústavy ČR
S ohledem na výše uvedené je nepochybné, že ústavní stížnost není přípustná proti rozhodnutí Ústavního soudu, který je, dle čl. 83 Ústavy ČR, orgánem ochrany ústavnosti, a proto bylo rozhodnuto tak, jak ve výroku uvedeno [§ 43 odst.

Jurisprudence citée

Généré par l'IA

Vous souhaitez savoir comment cet arrêt s'applique à votre dossier ?

Analysez cette décision avec la législation fédérale, le droit cantonal, la doctrine et la jurisprudence subséquente dans Legislator AI.

Ouvrir dans Legislator →

Texte complet

III. ÚS 106/01

Ústavní soud rozhodl ve věci navrhovatele Ing. Z. K., o ústavní stížnosti proti usnesení Ústavního soudu ze dne 7. prosince 2000,

sp. zn. II. ÚS 675/2000

, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

V návrhu, směřujícím proti usnesení Ústavního soudu

sp. zn. II. ÚS 675/200

ze dne

7. prosince 2000, kterým byl odmítnut návrh stěžovatele na zrušení rozhodnutí uvedeného soudu ve věci

sp. zn. II. ÚS 275/2000

, ze dne 19. září 2000, navrhovatel uvedl, že bylo rozhodnuto v jeho nepřítomnosti, bez řádného dokazování a podle jeho přesvědčení bylo zasaženo do práv, zaručených mu čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jakož i čl. 88 odst. 2 Ústavy ČR. Současně uvedl, že odmítá soudce JUDr. Jiřího Malenovského, JUDr. Vojtěcha Cepla, JUDr. Vladimíra Klokočku, JUDr. Vojena Güttlera a JUDr. Evu Zarembovou, když jmenovaní v jeho věci již rozhodovali a s ohledem na obsah rozhodnutí je považuje za podjaté.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Soudce zpravodaj, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li nepřípustný [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Usnesení o odmítnutí návrhu podle odst. 1. a 2. § 43 citovaného zákona musí být písemně vyhotoveno a musí obsahovat poučení, že odvolání není přípustné.

S ohledem na výše uvedené je nepochybné, že ústavní stížnost není přípustná proti rozhodnutí Ústavního soudu, který je, dle čl. 83 Ústavy ČR, orgánem ochrany ústavnosti, a proto bylo rozhodnuto tak, jak ve výroku uvedeno [§ 43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. března 2001