Legislator Jurisprudence & Législation
II.ÚS 275/2000 ECLI:CZ:US:2000:2.US.275.2000 Généré par l'IA

Constitutional Court rejects second appeal against dismissal of constitutional complaint as procedurally inadmissible under single-instance rule.

Numéro de cause II.ÚS 275/2000
Autorité / Tribunal
Juridiction Tchéquie (CZ)
Date de la décision
Issue du litige Rejeté (Dismissed)

Synthèse Legislator

Généré par l'IA

The Constitutional Court dismissed the applicant's second appeal against a prior ruling that rejected his constitutional complaint as inadmissible. The applicant argued the first decision was flawed and requested a rehearing, while the Court emphasized the single-instance nature of constitutional proceedings. The Court ruled that the law explicitly prohibits appeals against decisions on inadmissibility, making the second attempt procedurally impossible.

Regeste Legislator

Généré par l'IA

§ 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; § 43 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb.: A second appeal against a decision on the inadmissibility of a constitutional complaint is inadmissible due to the single-instance nature of the proceedings.

Mots-clés

Généré par l'IA
constitutional complaint single instance procedural inadmissibility second appeal Constitutional Court

Dispositions légales citées

Généré par l'IA
§ 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 43 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
čl. 83 Ústavy České republiky
čl. 87 odst. 1 Ústavy České republiky
čl. 88 Ústavy České republiky
čl. 89 Ústavy České republiky

Jurisprudence citée

Généré par l'IA

Vous souhaitez savoir comment cet arrêt s'applique à votre dossier ?

Analysez cette décision avec la législation fédérale, le droit cantonal, la doctrine et la jurisprudence subséquente dans Legislator AI.

Ouvrir dans Legislator →

Texte complet

Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci ústavní stížnosti Ing. Z. K., proti usnesení Ústavního soudu České republiky ze dne 15.2.2000,

sp. zn. I. ÚS 652/99

,

t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Dne 3.5. 2000 se na Ústavní soud obrátil s ústavní stížností proti usnesení Ústavního soudu České republiky,

sp. zn. I. ÚS 652/99

, ze dne 15.2.2000 Ing. Z. K. Svou ústavní stížností se navrhovatel domáhal zrušení výše uvedeného usnesení Ústavního soudu České republiky, kterým byla soudcem zpravodajem odmítnuta jeho ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako nepřípustná, neboť směřovala proti usnesení Ústavního soudu o odmítnutí navrhovatelova návrhu, vydanému pod sp.zn.

I. ÚS 501/99

ze dne 27.10.1999. Zároveň stěžovatel odmítl soudce JUDr. Vladimíra Klokočku a JUDr. Vojena Güttlera, které považuje za podjaté, neboť vydali rozhodnutí, které stěžovatel napadl.

Zákon o Ústavním soudu v ustanovení § 43 odst. 3 výslovně stanoví, že podání opravného prostředku proti usnesení Ústavního soudu o odmítnutí návrhu podle § 43 odst. 1 téhož zákona je nepřípustné. V rozhodnutích Ústavního soudu byl navrhovatel na tuto skutečnost opakovaně výslovně upozorněn.

Navrhovatel přesto setrvává na své argumentaci, která vychází z nesprávné interpretace zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Uvedená argumentace byla již dostatečně vyvrácena v odůvodnění napadeného usnesení Ústavního soudu ze dne 15.2.2000,

sp. zn. I.ÚS 652/99

, které zejména vychází z jednoinstančnosti řízení před Ústavním soudem, založené jeho podobou koncentrovaného a specializovaného modelu ústavního soudnictví v České republice. K tomu je namístě doplnit, že tato podoba ústavního soudnictví a pravomoc Ústavního soudu ČR je zakotvena v Ústavě České republiky, zejména v čl. 83, čl. 87 odst. 1, čl. 88 a čl. 89, a dále v příslušných, již citovaných ustanoveních zákona o Ústavním soudu.

Při zkoumání podmínek, stanovených pro řízení před Ústavním soudem, byl Ústavní soud nucen konstatovat, že stěžovatel nebyl řádně zastoupen, jak to vyžaduje § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Avšak i kdyby byl tento nedostatek návrhu odstraněn, nemohl by být navrhovatel ve věci úspěšný.

Podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li nepřípustný. Zákon o Ústavním soudu v tomto případě nestanoví výjimečnou možnost opětovného projednání takového návrhu. Podmínky tohoto ustanovení byly naplněny, soudci zpravodaji proto nezbylo, než návrh odmítnout.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. 9. 2000

Vojtěch Cepl

soudce Ústavního soudu ČR