Constitutional complaint dismissed because constitutional review is not admissible against cassation decisions while appeals remain pending.
Legislator summary
AI generatedThe Constitutional Court of the Czech Republic rejected the constitutional complaint filed by the City Gallery Prague against a cassation decision. The court determined that the complaint was procedurally inadmissible because the underlying civil proceedings were still ongoing, violating the requirement to exhaust all relevant procedural remedies. Furthermore, the court found no violation of the right to a fair trial or a statutory judge in the cassation judgment, which was properly reasoned. Consequently, the complaint was dismissed without a hearing as an inadmissible proposal under the relevant statute.
Legislator headnote
AI generatedLaw No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court; Law No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court, § 75(1); § 43(1)(e): A constitutional complaint is inadmissible if the case is still subject to ongoing proceedings, as the exhaustion of procedural remedies has not been met.
Keywords
AI generatedCited Legislation
AI generatedCited Case Law
AI generatedFull text
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem o ústavní stížnosti stěžovatelky Galerie hlavního města Prahy se sídlem Staroměstské náměstí 605/13, Praha 1, právně zastoupené JUDr. Jakubem Morávkem, Ph.D., advokátem, AK se sídlem U Nikolajky 5, Praha 5, proti rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2017 č. j. 21 Cdo 2932/2016-238, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Dne 12. 4. 2017 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost směřující proti v záhlaví označenému soudnímu rozhodnutí. Ústavní soud nejdříve posuzoval, zda návrh na zahájení řízení splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány formální podmínky jeho věcného projednání, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších změn (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Dospěl k závěru, že ústavní stížnost směřuje proti kasačnímu rozhodnutí Nejvyššího soudu, proti němuž není ze své podstaty zásadně přípustná (obdobně srov. např. usnesení ve věcech
sp. zn. III. ÚS 241/97
,
II. ÚS 2492/12
,
I. ÚS 535/17
aj., dostupná, jako další obdobná rozhodnutí, na adrese http://nalus.usoud.cz).
2. I když stěžovatelka v ústavní stížnosti konstruuje své vlastní pojetí přípustnosti ústavní stížnosti v dané věci, nic to nemůže změnit na skutečnosti, že řízení ve věci samé nadále pokračuje, a proto není splněna podmínka vyčerpání všech relevantních procesních prostředků, které stěžovatelce právní řád k ochraně jejích práv poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).
3. Námitky, svou povahou převážně skutkové, může stěžovatelka opětovně uplatnit v dalším řízení před obecnými soudy. Pokud jde o stěžovatelkou namítané porušení práva na spravedlivý proces v řízení před dovolacím soudem, zde Ústavní soud žádné takové porušení neshledal. Rozsudek dovolacího soudu je řádně a vyčerpávajícím způsobem odůvodněn a nelze ani konstatovat, že by bylo porušeno právo stěžovatelky na zákonného soudce, kterého se v ústavní stížnosti také dovolává. Z napadeného rozsudku žádné pochybnosti v tomto směru nevyvstávají.
4. Na základě výše uvedeného proto Ústavní soud mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení ústavní stížnost podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako návrh nepřípustný odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 9. května 2017
Ludvík David, v. r.
soudce zpravodaj