Legislator Case Law & Legislation
III.ÚS 3833/16 ECLI:CZ:US:2016:3.US.3833.16.1 AI generated

Constitutional Court dismisses constitutional complaint as inadmissible due to premature filing before final decision.

Case Number III.ÚS 3833/16
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date
Outcome Inadmissible

Legislator summary

AI generated

The Constitutional Court of the Czech Republic rejected the constitutional complaint filed by Martin Heřman against a municipal court ruling. The applicant argued that the court's decision prevented him from pursuing a counterclaim against a co-plaintiff, but the court found the complaint procedurally flawed. The court determined the complaint was inadmissible because it was filed prematurely, as no final decision on the counterclaim had been made yet.

Legislator headnote

AI generated

§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu: Constitutional complaints are inadmissible if filed before the exhaustion of all available procedural remedies or when the subject matter has not yet been finally decided by the competent court.

Keywords

AI generated
constitutional complaint premature filing exhaustion of remedies subsidiarity principle procedural admissibility

Cited Legislation

AI generated
§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu
Ta se projevuje, mimo jiné, v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).
§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu
S ohledem na výše uvedené Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítnout jako návrh nepřípustný.

Cited Case Law

AI generated
III. ÚS 1832/13
Constitutional Court dismisses constitutional complaint as inadmissible due to exhaustion of ordinary legal remedies.
III. ÚS 1603/13
Constitutional Court dismisses constitutional complaint as inadmissible due to exhaustion of ordinary remedies.
II. ÚS 2815/09
Constitutional Court dismisses premature constitutional complaint regarding judge recusal before final judgment.
I. ÚS 2222/09
Constitutional Court dismisses premature constitutional complaint for exhaustion of ordinary appeal remedies against judge recusal.
II. ÚS 839/09
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatele P.
IV. ÚS 237/09
Constitutional complaint dismissed as premature due to failure to exhaust ordinary appeal remedies regarding judge recusal.
I. ÚS 2617/08
Constitutional Court dismisses premature constitutional complaint regarding judge recusal before ordinary courts decide.
IV. ÚS 1643/08
Constitutional Court dismisses constitutional complaint as premature due to exhaustion of ordinary remedies.
II. ÚS 520/07
Constitutional Court dismissed constitutional complaint for premature filing before exhausting ordinary appeal remedies.
II. ÚS 515/07
Constitutional Court dismisses premature constitutional complaint regarding judge recusal before final judgment.
II. ÚS 57/07
Constitutional Court dismisses premature constitutional complaint against a judge's recusal ruling pending ordinary appeal.
II. ÚS 558/07
Constitutional Court dismisses premature constitutional complaint regarding judge recusal before final judgment. Procedural exhaustion of remedies required for constitutional review.
II. ÚS 565/06
Constitutional Court dismisses constitutional complaint for inadmissibility due to lack of legal remedy and improper scope.

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Fialou o ústavní stížnosti Martina Heřmana, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. října 2016 č. j. 81 Cm 407/2015-58, za účasti Městského soudu v Praze, jako účastníka řízení, a Společenství Bratislavská, Rižská 1527, Praha 10, sídlem Bratislavská 1527, Praha 10, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Stěžovatel podanou ústavní stížností napadl v záhlaví uvedené usnesení Městského soudu v Praze (dále jen "městský soud"). Popsal v ní vzájemný vztah s vedlejším účastníkem a vymezil obsah svých požadavků vůči němu. K napadenému usnesení uvedl, že jím městský soud dal najevo omezení, které by mělo za následek nemožnost projednání uplatněného započteného nároku v soudním řízení.

2. Před tím, než Ústavní soud může přikročit k věcnému projednání ústavní stížnosti, je jeho povinností zkoumat, zda jsou splněny požadavky kladené na takový návrh zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Z tohoto hlediska Ústavní soud shledal, že stěžovatelova ústavní stížnost je nepřípustná.

3. Pojmovým znakem procesního institutu ústavní stížnosti je její subsidiarita. Ta se projevuje, mimo jiné, v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Z toho vyplývá, že stanoví-li právní předpis, že v určité procesní situaci je k rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob příslušný konkrétní orgán veřejné moci, nemůže Ústavní soud do jeho pravomoci a působnosti zasáhnout tím, že by ve věci sám rozhodl dříve než tento orgán. Princip právního státu takové souběžné rozhodování nepřipouští.

4. V projednávaném případě stěžovatel napadá usnesení, kterým bylo rozhodnuto o stěžovatelově návrhu na změnu žaloby tak, že "K návrhu žalovaného na změnu žaloby (žalobního petitu) soud nepřihlíží, neboť žalovaný není oprávněn žalobní petit měnit, když toto právo náleží pouze žalobci.". Z přiloženého stěžovatelova podání lze dovodit, že hodlá uplatnit vzájemný návrh vůči vedlejšímu účastníkovi; k tomu je však nutné zvolit adekvátní procesní prostředek. Jde tedy o situaci, kdy o jeho návrhu nebylo doposud pravomocně rozhodnuto, ani rozhodnuto býti nemohlo. Předmětná ústavní stížnost byla proto podána předčasně a je nepřípustná, jak to ostatně vyplývá i z rozhodovací praxe Ústavního soudu (viz např. usnesení

sp. zn. III. ÚS 1832/13

,

III. ÚS 1603/13

,

II. ÚS 2815/09

,

I. ÚS 2222/09

,

II. ÚS 839/09

,

IV. ÚS 237/09

,

I. ÚS 2617/08

,

IV. ÚS 1643/08

,

II. ÚS 520/07

,

II. ÚS 515/07

,

II. ÚS 57/07

,

II. ÚS 558/07

,

II. ÚS 565/06

, vše dostupné na http://nalus.usoud.cz).

5. S ohledem na výše uvedené Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítnout jako návrh nepřípustný. Z důvodu efektivnosti proto Ústavní soud stěžovatele nevyzýval k odstranění dalších vad ústavní stížnosti (např. nedostatek kvalifikovaného právního zastoupení).

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 5. prosince 2016

Josef Fiala v. r.

soudce zpravodaj