Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to lack of legal representation and procedural defects.
Legislator summary
AI generatedThe Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by Jan Houžvička against a regional court decision. The applicant failed to provide legal representation, submit necessary constitutional arguments, and clearly state his claims, resulting in significant procedural flaws. The Court dismissed the complaint because the applicant had previously filed dozens of similar complaints without counsel, making repeated warnings ineffective and the rejection a proportionate application of the law.
Legislator headnote
AI generated§ 30, § 31, § 34, § 41, § 43 of the Act on the Constitutional Court; A constitutional complaint lacking legal representation, specific claims, and constitutional arguments is inadmissible, and repeated warnings to an applicant with a history of procedural violations justify immediate dismissal.
Keywords
AI generatedCited Legislation
AI generatedCited Case Law
AI generatedFull text
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem ve věci návrhu navrhovatele Jana Houžvičky, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 2. 11. 2020 č. j. 26 Co 230/2020-72, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
1. Ústavnímu soudu byl dne 25. 1. 2021 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti, který však není možné považovat za řádný, jelikož má řadu procesních a obsahových nedostatků (§ 34 ve spojení s § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Z návrhu zejména není patrno, čeho se navrhovatel v tomto řízení domáhá, neobsahuje ústavněprávní argumentaci a navrhovatel není pro řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem (§ 30, § 31 zákona o Ústavním soudu).
2. Smyslem výzvy a stanovení lhůty podle ustanovení § 41 písm. b) zákona o Ústavním soudu je především poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách řízení pro projednání věci před Ústavním soudem; teprve poté, nepodaří-li se nedostatek podání odstranit, jsou vyvozeny ve vztahu ke stěžovateli nepříznivé procesní důsledky v podobě odmítnutí ústavní stížnosti. Lze-li však vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat navrhovateli zásadu, že se na Ústavní soud nelze obracet jinak než v zastoupení advokáta, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení jako neefektivní a formalistické.
3. Z úřední činnosti je Ústavnímu soudu známo, že navrhovatel podal v minulosti již několik desítek ústavních stížností, a proto si musí být povinnosti právního zastoupení před Ústavním soudem dobře vědom (z poslední doby srv. např. usnesení
sp. zn. II. ÚS 3021/20
ze dne 16. 11. 2020 či usnesení
sp. zn. I. ÚS 2838/20
ze dne 12. 10. 2020, rozhodnutí Ústavní soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz/Search/). Navrhovatel byl o této skutečnosti, jakož i o případných následcích neodstranění vytčené vady, v minulosti opakovaně poučen.
4. V kontextu výše řečeného, aniž by znovu vyzýval navrhovatele k odstranění vad podání, se proto Ústavní soud uchýlil k přiměřené aplikaci ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a ústavní stížnost odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 1. března 2021
Ludvík David, v. r.
soudce zpravodaj