Constitutional Court dismisses appeal against administrative court refusal to retry social benefit case under specific procedural rules.
Legislator-Zusammenfassung
KI-generiertThe Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by Marie Kožejová against the Supreme Administrative Court's decision denying a retrial. The applicant argued that the statutory limitation on retrying administrative proceedings violated her fundamental rights regarding social housing support. The court ruled that the specific provision limiting retrials to certain cases is clear, constitutionally sound, and aligns with the legislative intent to prioritize administrative review over judicial retrials.
Legislator-Regeste
KI-generiert§ 114 odst. 1 s. ř. s.; The provision limiting the possibility of retrying administrative proceedings to specific cases is clear, constitutionally compliant, and does not violate fundamental rights.
Schlagwörter
KI-generiertZitierte Gesetzesbestimmungen
KI-generiertZitierte Rechtsprechung
KI-generiertVolltext
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Jana Musila a Vladimíra Sládečka o ústavní stížnosti Marie Kožejové, zastoupené Mgr. Petrem Miketou, advokátem se sídlem v Ostravě, Jaklovecká 1249/18, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 5. 2016, č. j. 5 Ads 75/2016-38, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 8. 3. 2016, č. j. 38 Ad 39/2013-96, odmítl návrh stěžovatelky na obnovu řízení, které bylo skončeno rozsudkem ze dne 12. 8. 2014, o žalobě proti odvolacímu rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí, jímž byla pravomocně zamítnuta její žádost o dávku státní sociální podpory - příspěvek na bydlení od 1. 7. 2013. Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 26. 5. 2016, č. j. 5 Ads 75/2016-38, zamítl kasační stížnost stěžovatelky proti usnesení krajského soudu; vyšel z toho, že podle § 114 odst. 1 s. ř. s. není obnova řízení daného typu přípustná.
Proti rozsudku Nejvyššího správního soudu se stěžovatelka brání ústavní stížností doručenou dne 8. 8. 2016 a navrhuje, aby Ústavní soud rozhodnutí zrušil. Namítá zásah do práv podle čl. 30, čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, který spatřuje v tom, že obnova řízení nebyla připuštěna, přestože pro ni má přiznání příspěvku na bydlení zásadní význam. Vyjadřuje pochybnosti o ústavní konformitě ustanovení § 114 odst. 1 s. ř. s., byť v tomto směru neuplatňuje žádný procesní návrh (petit).
Ústavní stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou a stěžovatelka je v souladu s § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), zastoupena advokátem; rovněž není nepřípustná podle § 75 odst. 1 téhož zákona.
Stěžovatelka spatřuje zásah do svých ústavně zaručených práv v nevyhovění jejímu návrhu na obnovu řízení. Ústavní soud konstatuje, že ustanovení § 114 odst. 1 s. ř. s., z něhož obecné soudy vycházely, je jednoznačné a bez prostoru k výkladovým variantám stanoví, že obnova řízení před správními soudy je přípustná výhradně proti rozsudku vydanému v řízení o ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu nebo ve věcech politických stran a hnutí. Samo o sobě nezavdává prostor pro pochybnosti o své ústavnosti [srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 10. 5. 2010,
sp. zn. IV. ÚS 680/10
, ze dne 18. 2. 2010,
sp. zn. II. ÚS 3163/09
, nebo ze dne 17. 10. 2007,
sp. zn. I. ÚS 776/07
, dostupná na http://nalus.usoud.cz)]. Zákonná úprava odpovídá koncepci soudního přezkumu rozhodnutí správních orgánů podle § 65 a násl. s. ř. s.; obnova soudního řízení přichází v úvahu pouze tehdy, není-li možné dosáhnout obnovy výchozího správního řízení, o kterou má účastník usilovat především.
Na základě výše uvedených důvodů byla ústavní stížnost Ústavním soudem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítnuta podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 30. srpna 2016
Jaromír Jirsa v. r.
předseda senátu