Constitutional Court dismisses appeal due to lack of lawyer representation and missing legal arguments.
Legislator-Zusammenfassung
KI-generiertThe Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by the applicant against lower court rulings. The applicant failed to meet procedural requirements by appearing without a lawyer and submitting no legal arguments. The court dismissed the case because the applicant had been previously informed of these mandatory formalities in multiple prior instances.
Legislator-Regeste
KI-generiert§ 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu; The Constitutional Court may reject a constitutional complaint if the applicant is not represented by a lawyer and the submission lacks necessary legal arguments, even if prior notifications were given.
Schlagwörter
KI-generiertZitierte Gesetzesbestimmungen
KI-generiertZitierte Rechtsprechung
KI-generiertVolltext
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem o ústavní stížnosti stěžovatele T. R., proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9, sp. zn. 73 EXE 861/2013, a usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 30 Co 170/2015, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 14. 7. 2015, domáhá se stěžovatel zrušení v záhlaví uvedených usnesení obecných soudů.
Předtím, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda návrh splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jeho projednání, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Z úřední činnosti je Ústavnímu soudu známo, že stěžovatel byl mnohokrát v minulosti informován o zákonem požadovaných náležitostech ústavní stížnosti (srov. např.
sp. zn. IV. ÚS 1520/15
,
IV. ÚS 588/14
,
II. ÚS 70/15
,
II. ÚS 492/15
,
III. ÚS 1521/15
a další) a vzdor tomu vykazuje posuzovaná ústavní stížnost vady. Stěžovatel jednak není zastoupen advokátem, není přiložen poslední opravný prostředek a návrh postrádá jakoukoli argumentaci. Stěžovatel byl v některých svých předchozích případech v řízení před Ústavním soudem advokátem zastoupen a není pochyb o tom, že tato povinnost je mu dobře známa.
Ústavní soud je přesvědčen, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v mnoha případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým.
Ústavnímu soudu proto nezbylo, než podanou ústavní stížnost odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Návrh na náhradu nákladů řízení sdílí osud ústavní stížnosti.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 22. července 2015
Tomáš Lichovník v. r.
soudce zpravodaj