Constitutional Court dismisses appeal as previously rejected arguments are clearly unfounded under constitutional law.
Tschechien (CZ)
Legislator-Zusammenfassung
KI-generiertThe Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by Ing. Vladimír Stuchlý against lower court rulings. The applicant argued that his fundamental rights under the Charter of Fundamental Rights and Freedoms were violated regarding a property dispute with the Ministry of Finance. The Court rejected the claim because the underlying legal issues had already been thoroughly examined and dismissed in prior constitutional decisions, rendering this new complaint clearly unfounded.
Legislator-Regeste
KI-generiert§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu; Constitutional complaints are clearly unfounded when the alleged violation of fundamental rights has already been assessed and rejected in previous constitutional rulings.
Schlagwörter
KI-generiertZitierte Gesetzesbestimmungen
KI-generiertZitierte Rechtsprechung
KI-generiertVolltext
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Jana Musila a soudců Vladimíra Kůrky (soudce zpravodaje) a Jana Filipa ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Vladimíra Stuchlého, CSc., zastoupeného Mgr. Michalem Kojanem, advokátem se sídlem Praha 3, Kolínská 13, proti usnesením Nejvyššího soudu ze dne 9. 10. 2014, č. j. 26 Cdo 2581/2014-64, Městského soudu v Praze ze dne 4. 12. 2013, č. j. 30 Co 517/2013-45 a Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 22. 10. 2013, č.j. 15 C 192/2011-35, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel se ústavní stížností, vycházející z ustanovení § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí obecných soudů vydaných v jeho občanskoprávní věci, neboť jimi mělo dojít k porušení jeho základních práv garantovaných v čl. 36 odst. 1, 3 Listiny základních práv a svobod, jakož i jejím čl. 11 odst. 1, 4.
Z ústavní stížnosti a jejích příloh se podává, že Obvodní soud pro Prahu 1 napadeným usnesením zastavil řízení o stěžovatelově žalobě o zaplacení 584.319 Kč s příslušenstvím za omezení vlastnického práva proti České republice - Ministerstvu financí, a to pro nezaplacení předepsaného soudního poplatku; Městský soud v Praze toto rozhodnutí potvrdil a dovolání stěžovatele Nejvyšší soud ústavní stížností rovněž napadeným usnesením odmítl jako nepřípustné.
Ústavní soud pravidelně konstatuje, že ústavní stížnost je ve smyslu § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu zjevně neopodstatněná také v případě, kdy jí předestřené tvrzení o porušení základního práva a svobody bylo již dříve Ústavním soudem posouzeno, a z něj vycházející ústavní stížnost, resp. námitky tam vznesené, v ústavněprávní rovině neobstály.
Uvedené se uplatní i v nyní projednávané věci.
Obecné soudy totiž postupovaly zcela v souladu s právním názorem Ústavního soudu vyjádřeným mimo jiné v usneseních
sp. zn. II. ÚS 4524/12
,
sp. zn. II. ÚS 3475/14
,
sp. zn. III. ÚS 4646/12
, resp.
sp. zn. I. ÚS 1327/14
(dostupných na http://nalus.usoud.cz), a jmenovitě na usnesení
sp. zn. II. ÚS 4524/12
odkazuje v odůvodnění i odvolací soud, a cituje stěžejní část tam vyjádřené argumentace.
Hodnocení Ústavního soudu shodné právní otázky, již otevřel svojí ústavní stížností, je tedy stěžovateli známo, a není důvod je jakkoliv opustit ani zde.
Výše prezentované podmínky posouzení ústavní stížnosti stěžovatele jako zjevně neopodstatněné jsou tak splněny.
Podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu ji proto Ústavní soud v senátu a bez jednání odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 12. března 2015
Jan Musil v. r.
předseda senátu