Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to meet mandatory lawyer representation requirements.
Legislator-Zusammenfassung
KI-generiertThe Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by TEMPLUM - společenské hry s. r. o. against lower court rulings. The applicant had previously been instructed on formal requirements but failed to comply with the mandatory representation by a lawyer under the Constitutional Court Act. The court deemed further rejection appropriate as the applicant was already sufficiently aware of the consequences from prior proceedings.
Legislator-Regeste
KI-generiert§ 30, § 31, § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if it fails to meet mandatory requirements, such as obligatorily represented by a lawyer, and the applicant has been previously warned of these formal defects.
Schlagwörter
KI-generiertZitierte Gesetzesbestimmungen
KI-generiertZitierte Rechtsprechung
KI-generiertVolltext
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem ve věci návrhu TEMPLUM - společenské hry s. r. o., se sídlem Radlická 49, 150 00 Praha 5, proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 30 Co 274/2014-191 ze dne 23. 9. 2014 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 č. j. 25 C 108/2012-149 ze dne 1. 4. 2014, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Dne 8. 12. 2014 došlo Ústavnímu soudu podání navrhovatelky směřující proti shora označeným soudním rozhodnutím. Ústavní soud nejdříve posuzoval, zda návrh na zahájení řízení splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány formální podmínky jeho věcného projednání, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších změn (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), přičemž dospěl k závěru, že návrh tyto požadavky z níže daných důvodů nesplňuje.
Třebaže byla dosud navrhovatelka opakovaně a podrobně Ústavním soudem poučována o formálních požadavcích kladených na ústavní stížnost zákonem o Ústavním soudu (srov. např. řízení ve věcech
sp. zn. III. ÚS 777/11
,
I. ÚS 2032/10
atd.), je zcela zjevné, že ani nyní podaný návrh tyto náležitosti nesplňuje, jelikož v prvé řadě nebyl ani formálně, ani materiálně naplněn požadavek obligatorního zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem v souladu s § 30 a 31 vzpomínaného zákona. Vyzývat navrhovatelku k odstranění vad návrhu by bylo z důvodů jí z předchozích řízení velmi dobře známých neefektivní a formalistické. S právními následky takto podané ústavní stížnosti tak již byla navrhovatelka dostatečně seznámena (např. v usnesení
sp. zn. III. ÚS 1304/14
ze dne 17. 4. 2014), pročež Ústavní soud odmítl její další takto podaný návrh za přiměřené aplikace ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
V Brně dne 13. ledna 2015
Tomáš Lichovník v. r.
soudce zpravodaj