Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
Pl.ÚS 7/13 ECLI:CZ:US:2013:Pl.US.7.13.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses lower court's request to annul presidential amnesty due to lack of active standing and pending litigation.

Geschäftsnummer Pl.ÚS 7/13
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court of the Czech Republic rejected a request by the Municipal Court in Prague to annul a presidential amnesty decision. The court found that the lower court lacked active standing because the amnesty provision was not directly applicable to the ongoing fraud trial, and the specific part of the request was inadmissible due to pending litigation. Consequently, the court ruled that the request was filed by a party clearly unauthorized to do so under the relevant procedural law.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 95 odst. 2 Ústavy; § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu: A court may only request annulment of a law if its application is necessary and direct for resolving the case, not merely hypothetical.

Schlagwörter

KI-generiert
active standing presidential amnesty concrete control litispendence unauthorized request constitutional review fraud prosecution

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
čl. 95 odst. 2 Ústavy
§ 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
2 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a podle § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), s odvoláním na ustanovení § 224 odst.
§ 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu
návrh byl podán "někým zjevně neoprávněným", jak normuje ustanovení § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu.
§ 43 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl dne 12. února 2013 v plénu složeném z předsedy Pavla Rychetského a soudců Vlasty Formánkové, Vojena Güttlera, Pavla Holländera, Ivany Janů, Vladimíra Kůrky, Dagmar Lastovecké, Jana Musila (soudce zpravodaje), Jiřího Nykodýma, Miloslava Výborného a Michaely Židlické o návrhu podle čl. 95 odst. 2 Ústavy podaném Městským soudem v Praze alternativně buď A) na zrušení celého Rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii ze dne 1. ledna 2013, vyhlášeného ve Sbírce zákonů pod č. 1 z roku 2013, nebo B) na zrušení článku II Rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii ze dne 1. ledna 2013, vyhlášeného ve Sbírce zákonů pod č. 1 z roku 2013, za účasti 1) Městského soudu v Praze a 2) prezidenta České republiky prof. Ing. Václava Klause, CSc., jako účastníků řízení, takto:

Návrhy se odmítají.

Odůvodnění:

I. Obsah návrhu

1. Návrhem, doručeným Ústavnímu soudu dne 21. ledna 2013, se Městský soud v Praze, jednající předsedou senátu JUDr. Kamilem Kydalkou (dále jen "navrhovatel"), domáhal vydání nálezu, jímž by Ústavní soud buď zrušil celé Rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii ze dne 1. ledna 2013, vyhlášené ve Sbírce zákonů pod č. 1 z roku 2013, nebo alespoň zrušil článek II tohoto Rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii.

2. Návrh byl podán podle článku 95 odst. 2 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a podle § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), s odvoláním na ustanovení § 224 odst. 5 trestního řádu.

3. Navrhovatel uvedl, že u něj probíhá trestní řízení pod sp. zn. 3 T 11/2010 proti obžalovaným 1) Ing. Františku Chvalovskému, 2) Ing. Ladislavu Filipovi, 3) Zdeňku Mezerovi, 4) Ing. Miloslavu Brodackému a 5) Ing. Petru Franclovi, stíhaným pro pokračující zločin úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, odst. 6 písm. a) tr. zákoníku. Po skutkové stránce spočívala trestná činnost v tom (stručně řečeno), že obvinění jako odpovědní zástupci nebo statutární orgány různých obchodních společností se měli podílet na úvěrových podvodech ke škodě Komerční banky a. s. v celkové výši cca 1,4 miliardy Kč.

4. Jak Ústavní soud zjistil z listin, předložených navrhovatelem, trestní řízení je velmi komplikované, což vyplývá zejména z mimořádného rozsahu žalované trestné činnosti, z účastenství většího počtu spolupachatelů a ze složité důkazní situace. Tuto mimořádnou komplikovanost kauzy lze pro názornost dokumentovat tím, že pouhý popis skutků v obžalobě zabírá 158 stran textu, trestní spis samotný má cca 14 tisíc stran. Trestní stíhání bylo zahajováno u jednotlivých obviněných postupně v letech 2001 až 2003 (ke sdělení prvních obvinění došlo 27. 2. 2001), obžaloba byla podána dne 29. 9. 2010. Prvoinstanční rozsudek byl Městským soudem v Praze vynesen dne 28. června 2011, ten však byl na základě odvolání obžalovaných zrušen usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 27. září 2012 sp. zn. 6 To 58/2011 a věc byla vrácena prvoinstančnímu soudu k novému projednání. Ke dni vyhlášení amnestie nebylo trestní stíhání pravomocně skončeno.

5. Vůči všem shora jmenovaným obžalovaným přichází v úvahu aplikovat článek II amnestijního rozhodnutí, protože od zahájení trestního stíhání uplynulo ke dni vyhlášení amnestie prezidenta republiky více než osm let a žalované trestné činy jsou ohroženy trestem odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nepřevyšující deset let. Městský soud v Praze, který má o zastavení trestního stíhání rozhodnout, však vyslovil předběžný právní názor, že amnestijní rozhodnutí je v rozporu s ústavním pořádkem; proto svým usnesením ze dne 15. ledna 2013 podle ust. § 224 odst. 5 tr. řádu trestní stíhání přerušil a předložil věc k rozhodnutí Ústavnímu soudu.

II. Částečná překážka litispendence

6. Dle ustanovení § 35 odst. 2 zákona o Ústavním soudu je návrh nepřípustný, pokud Ústavní soud již v téže věci jedná. Takový důvod nepřípustnosti je v nyní posuzované věci dán v té části návrhu, jímž se navrhovatel domáhá zrušení článku II Rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii.

7. Ke dni zahájení řízení ve věci

sp. zn. Pl. ÚS 7/13

, tj. ke dni 21. ledna 2013, již Ústavní soud o návrhu na zrušení napadeného článku II amnestijního rozhodnutí jedná, a to ve věci návrhu podaného dne 14. 1. 2013 skupinou třiceti senátorů Senátu Parlamentu České republiky, vedeného pod

sp. zn. Pl. ÚS 4/13

.

8. Projednání návrhu Městského soudu v Praze na zrušení článku II amnestijního rozhodnutí tedy brání procesní překážka litispendence.

9. Navrhovatel Městský soud v Praze však má právo účastnit se jednání o dříve podaném návrhu (evidovaném pod

sp. zn. Pl. ÚS 4/13

) jako vedlejší účastník (§ 35 odst. 2 věta druhá za středníkem zákona o Ústavním soudu).

10. Tímto rozhodnutím se nijak nepředjímá rozhodnutí, které bude přijato ve věci sp. zn.

Pl. ÚS 4/13

.

III. Nesplnění podmínky aktivní legitimace k podání návrhu na zrušení celého amnestijního rozhodnutí

11. Předtím, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení návrhu dle článku 87 odst. 1 písm. a) Ústavy, je povinen zkoumat, zda návrh splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jeho projednání stanovené zákonem o Ústavním soudu. Podle ustanovení § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení je oprávněn podat soud v souvislosti se svou rozhodovací činností podle článku 95 odst. 2 Ústavy. Podle článku 95 odst. 2 Ústavy platí, že dojde-li soud k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním pořádkem, předloží věc Ústavnímu soudu.

12. Ústavní soud se nejprve musí zabývat otázkou, zda byla naplněna podmínka stanovená v článku 95 odst. 2 Ústavy, tj. zda navrhovatelem tvrzený rozpor s ústavním pořádkem se týká zákona, jehož má být použito při řešení věci vedené u Městského soudu v Praze, neboť dospěl-li by k závěru, že by tato podmínka naplněna nebyla, nebyl by navrhovatel k jeho podání aktivně legitimován, resp. návrh byl podán "někým zjevně neoprávněným", jak normuje ustanovení § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu.

13. Ve smyslu závěrů usnesení Ústavního soudu

sp. zn. Pl. ÚS 39/2000

ze dne 23. 10. 2000 (všechna zde citovaná rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná v internetové databázi http://nalus.usoud.cz ) je podmínka návrhového oprávnění soudu vyslovená v článku 95 odst. 2 Ústavy, aby požadavek zrušení zákona směřoval proti tomu ustanovení, "jehož má být při řešení věci použito", splněna, "jde-li o zákon, resp. jeho jednotlivé ustanovení, jehož aplikace má být bezprostřední ...", případně "je nezbytná jeho nevyhnutelná aplikace a nikoli jen hypotetické použití, resp. jiné širší souvislosti..." (srov. též nález

sp. zn. Pl. ÚS 20/05

ze dne 28. 2. 2006).

14. V nyní posuzované věci není tato podmínka aktivní legitimace splněna ohledně alternativního petitu návrhu, požadujícího zrušení celého amnestijního rozhodnutí. V trestní věci, kterou Městský soud v Praze projednává, přichází v úvahu aplikace toliko článku II amnestijního rozhodnutí, ostatní jeho části se v dané trestní věci vůbec neuplatní. K tomu, aby obecný soud mohl zpochybnit ústavnost konkrétního právního předpisu - a věc předložit Ústavnímu soudu - je nezbytná jeho reálná aplikace a nikoli jen jeho hypotetické použití, resp. jiné širší souvislosti. Tento typ řízení před Ústavním soudem totiž spadá do oblasti tzv. konkrétní kontroly norem, v níž podnětem rozhodování Ústavního soudu o ústavnosti napadeného právního předpisu je konkrétní souzená věc, ve které má být napadené ustanovení aplikováno (srov. též usnesení Ústavního soudu

sp. zn. Pl. ÚS 48/05

).

IV. Závěr

15. Na základě shora uvedeného rozhodlo plénum Ústavního soudu mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků o odmítnutí návrhu. Ohledně té části návrhu, jíž byl napaden článek II amnestijního rozhodnutí, je důvodem odmítnutí překážka litispendence, jež vede k nepřípustnosti návrhu podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. b) z důvodu uvedeného v ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu. Návrh na zrušení ostatních částí amnestijního rozhodnutí je odmítán podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. b) ve spojení s ustanovením § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu, neboť byl podán osobou k tomu zjevně neoprávněnou.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat.

V Brně dne 12. února 2013

Pavel Rychetský v. r.

předseda Ústavního soudu