Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
II.ÚS 3960/12 ECLI:CZ:US:2012:2.US.3960.12.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses constitutional complaint regarding court costs as ungrounded and inconsistent with established precedent.

Geschäftsnummer II.ÚS 3960/12
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the applicant's constitutional complaint and her request to revoke specific procedural law provisions. The applicant argued that the court's decision on litigation costs violated her fundamental rights under the Charter of Fundamental Rights and Freedoms. The Court rejected this claim, citing its consistent prior jurisprudence which found similar arguments ungrounded and legally conformant.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 43 odst. 2 písm. a) a b) zákona o Ústavním soudu; Ústavní soud odmítá ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou, pokud již existuje ustálená judikatura prokazující ústavní konformnost dané právní argumentace.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint dismissal court costs litigation fundamental rights violation ungrounded constitutional claim procedural law provisions

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu
Ze shora vyložených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl jako zjevně neopodstatněnou.
§ 43 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu
čl. 36 Listiny základních práv a svobod
čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod
čl. 90 Ústavy
2 Listiny základních práv a svobod a čl. 90 Ústavy.

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Stanislava Balíka, soudkyně zpravodajky Dagmar Lastovecké a soudce Jiřího Nykodýma ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky GRATO spol. s r. o., se sídlem Mariánské Lázně, Palackého 796/57a, zastoupené Mgr. Ivanou Sládkovou, advokátkou se sídlem Praha 5, Janáčkovo nábř. 39/51, proti výroku II. rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 19. 7. 2012 sp. zn. 160 EC 575/2010-32, ve spojení s návrhem na zrušení ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a bodů 1, 2, 3 a 4 ustanovení § 3 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších změn, takto:

Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.

Odůvodnění

Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 16. 10. 2012 se stěžovatelka domáhá zrušení výroku II. o nákladech řízení v záhlaví označeného rozsudku obecného soudu ve věci nároku z nezaplaceného jízdného a s ním související přirážky. Domnívá se, že tímto pravomocným rozhodnutím byla porušena její ústavně zaručená základní práva zakotvená v čl. 36 odst. 1 a 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 90 Ústavy. Spolu s ústavní stížností podává ve smyslu ustanovení § 74 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, návrh na zrušení shora uvedených ustanovení o. s. ř. a vyhlášky č. 484/2000 Sb.

Průběh řízení před obecným soudem, obsah rozhodnutí, v něž vyústilo, jakož i obsah ústavní stížnosti netřeba podrobněji rekapitulovat, neboť jsou účastníkům řízení i Ústavnímu soudu známy.

Argumentačně shodnými ústavními stížnostmi, kterými stěžovatelka brojila proti náhradově nákladovým výrokům rozsudků obecných soudů vydaných v obdobných sporech, se Ústavní soud ve svých senátech opakovaně zabýval a právní názor jimi zastávaný v těchto věcech shledal ústavně konformním. Svůj neměnný postoj k dané právní problematice již vyjádřil v mnoha ze svých předchozích rozhodnutí, v nichž podrobně vyložil, z jakých důvodů nemůže argumentace stěžovatelky obstát (zejména nález

sp. zn. I. ÚS 988/12

ze dne 25. 7. 2012 či např. usnesení

sp. zn. II. ÚS 853/12

,

II. ÚS 1266/12

,

I. ÚS 2581/12

,

III. ÚS 2612/12

,

IV. ÚS 2814/12

,

IV. ÚS 2953/12

aj.). Vzhledem k tomu, že obsah této judikatury Ústavního soudu je stěžovatelce i účastníku řízení již znám, postačí na ni pro stručnost plně odkázat.

Co se týče návrhu stěžovatelky na zrušení v záhlaví uvedených ustanovení právních předpisů ve smyslu § 74 zákona o Ústavním soudu, jedná se o návrh akcesorický, který sdílí osud ústavní stížnosti, což plyne i z ustálené judikatury Ústavního soudu.

Ze shora vyložených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl jako zjevně neopodstatněnou. Návrh na zrušení výše uvedených ustanovení právních předpisů Ústavní soud odmítl podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. b) ve spojení s ustanovením § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 22. listopadu 2012

Stanislav Balík

předseda senátu