Constitutional Court dismisses constitutional complaint as manifestly unfounded regarding litigation costs. The court rejects the claim that basic rights were violated. The lower court's decision on costs is deemed constitutionally compliant.
Legislator-Zusammenfassung
KI-generiertThe Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by GRATO spol. s r. o. against a district court ruling on litigation costs. The applicant argued that their fundamental rights under the Charter of Fundamental Rights and Freedoms and Article 90 of the Constitution were violated, seeking full reimbursement of legal fees. The court found no reason for intervention because the lower court's application of the precedent from I. ÚS 3923/11 was appropriate and its reasoning was constitutionally compliant.
Legislator-Regeste
KI-generiert§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; The Constitutional Court will not intervene if the lower court's decision is constitutionally compliant and the applicant's arguments are manifestly unfounded.
Schlagwörter
KI-generiertZitierte Gesetzesbestimmungen
KI-generiertZitierte Rechtsprechung
KI-generiertVolltext
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Vojena Güttlera a soudců Ivany Janů a Pavla Holländera o ústavní stížnosti stěžovatele GRATO spol. s r. o., se sídlem Mariánské Lázně, Palackého 796/57a, zastoupeného Mgr. Ivanou Sládkovou, advokátkou AK se sídlem Janáčkovo nábřeží 39/51, Praha 5, proti výroku II. rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 11. 4. 2012 č. j. 126 EC 456/2010-41, o nákladech řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel ústavní stížností napadá, s tvrzením o porušení svých základních práv zaručených čl. 36 odst. 1 a násl. Listiny základních práv a svobod a o porušení článku 90 Ústavy, v záhlaví označené rozhodnutí obecného soudu ve výroku o nákladech řízení, a to z důvodů v zásadě již uváděných v jeho předcházejících ústavních stížnostech, podle něj svědčících pro přiznání práva na náhradu nákladů řízení v plné jím uplatňované výši.
Napadeným rozhodnutím bylo soudem I. stupně v řízení o žalobě stěžovatele pro zaplacení v žalobě specifikované finanční částky, představující nezaplacené jízdné a přirážku k němu, (kterážto pohledávka byla stěžovateli postoupena), rozhodnuto tak, že žalovaný je povinen žalovanou částku s příslušenstvím stěžovateli zaplatit. Dále byla žalovanému podle § 142 odst. 1 o. s. ř., s odkazem na nález Ústavního soudu ze dne 29. 3. 2012
sp. zn. I. ÚS 3923/11
, stanovena povinnost nahradit stěžovateli na nákladech řízení odměnu za zastupování advokátem ve výši ekvivalentu jednonásobku vymáhané jistiny, náhradu hotových výdajů a náhradu za zaplacený soudní poplatek. V odůvodnění svého rozhodnutí soud podrobně zdůvodnil, proč stěžovateli již nepřiznal dále jím požadované náklady řízení.
V posuzovaném případě, obdobně jako v předcházejících stěžovatelových věcech, Ústavní soud důvod pro svůj zásah nezjistil, neboť aplikace shora citovaného nálezu v právě projednávané věci je zcela přiléhavá a argumentace obecného soudu je ústavně konformní (srov. např.
I. ÚS 2694/12
,
I. ÚS 2594/12
,
I. ÚS 2606/12
aj.)
Za tohoto stavu dospěl Ústavní soud k závěru, že napadeným rozhodnutím k porušení základních práv či svobod, jichž se stěžovatel dovolává, zjevně nedošlo.
Proto byla ústavní stížnost podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odmítnuta, jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 24. července 2012
JUDr. Vojen Güttler
předseda senátu